V polovině ledna nedal šanci majetkovým nárokům dědiců rodu senát Ústavního soudu pod vedením soudce Radovana Suchánka, a potvrdil tak křivdu způsobenou oběma totalitami. Hlavním důvodem neúspěchu snah dědiců o znovuzískání kontroly nad pozemky bylo podle soudu to, že po roce 1945 údajně plně nevyužili možnosti domáhat se svého vlastnického práva.
Rozhodnutí bylo přijato těsnou většinou. Postavil se proti němu ústavní soudce Jiří Zemánek, který poukázal na neudržitelnost rozhodnutí s tím, že domáhat se vlastnického práva bylo pro dědice po válce právně nemožné a po roce 1948 kvůli nástupu komunistů k moci z politických důvodů vyloučené.
Rozhodnutí bylo přijato těsnou většinou. Postavil se proti němu ústavní soudce Jiří Zemánek, který poukázal na neudržitelnost rozhodnutí s tím, že domáhat se vlastnického práva bylo pro dědice po válce právně nemožné a po roce 1948 kvůli nástupu komunistů k moci z politických důvodů vyloučené.
Dědici Rothschildů poukazují na to, že rodina majetek nikdy nepřestala vlastnit, protože nacisty vynucený převod na třetí říši je jako arizační opatření perzekvující Židy od počátku neplatný. Žádný soud z něj proto nemůže vycházet.
Příslušný senát Ústavního soudu vedený soudcem Suchánkem sice neplatnost převodu majetku připustil, ovšem dodal, že po válce došlo k údajnému „zhojení“ tím, že se rodina vydání svého majetku nedomáhala.
Senát však nebyl jednotný. Soudce Zemánek tvrdí, že soudy blíže vůbec nezjišťovaly, zda rodina po válce nárok uplatnila, či nikoli, byť měly k dispozici úřední listiny, že tomu tak skutečně bylo. Zejména však upozorňuje na to, že postup tuzemských soudů je v tomto případě v rozporu s mezinárodněprávními závazky České republiky.
Že jde o citlivou kauzu, nepřímo potvrzují i právníci rodiny. Podle nich v současné době rodina zvažuje, zda přenese spor na mezinárodní úroveň.
iDnes
COOLna 
Napsat komentář