„Marťané, nepohnutě a tiše ležící v řadě na zemi – všichni mrtví! Zahubeni hnilobnými a choroboplodnými bakteriemi, na jejichž působení nebyl jejich organismus nijak připraven. Usmrceni – poté, co selhala veškerá naše technika – těmi nejmenšími bytostmi, jež obývají naši planetu.
Tyto zárodky nemocí si od lidského rodu vybíraly daň od samého počátku– vybíraly ji dokonce i od předchůdců člověka od chvíle, kdy se na Zemi začal život vyvíjet. Avšak díky přirozenému výběru získal náš rod potřebnou odolnost. Žádnému zárodku se naše tělo nepoddává bez boje a vůči četným dalším jsou naše těla zcela imunní. Jenomže na Marsu žádné bakterie nežijí.
Už v okamžiku, kdy marťanští nájezdníci přitáhli, začali naši mikroskopičtí spojenci pracovat na jejich zkáze. Již tehdy byli Marťané neodvolatelně odsouzeni k záhubě. Chodili sice ještě, pohybovali se dosud, nicméně tou dobou už vlastně umírali, rozkládali se. Jejich konec byl neodvratný…“




Napsat komentář