„Člověk jest jen jitrnice naditá hovny,“ napsal český filozof Ladislav Klíma (1878–1928). Šokuje vás ten přímočarý sarkasmus? Možná ještě víc vás překvapí prostá informace, že každý z nás v sobě nosí asi sto bilionů bakterií, kvasinek a dalších mikroorganismů. Tedy zhruba 15 000krát víc, než kolik na Zemi žije lidí.
Kolem 1,5 kilogramu nevábné hmoty je označováno jako střevní mikrobiom. „Podnájemníci“ jsou pro nás životně důležití. Vyvíjeli se s námi (a v nás) miliony let. Pomáhají nám rozkládat přijatou potravu, vytvářejí z ní vitaminy, hormony, enzymy a další nezbytné látky, brání nás před patogenními organismy… V našich střevech neustále zuří válka mezi „hodnými“ spojenci a „zlými“ vetřelci. A když si na angínu nebo jinou běžnou nemoc vezmeme antibiotika, v břiše doslova spácháme genocidu.
Mikrobiom dědíme po matce – naše střeva kolonizuje během porodu a těsně po něm. Později jeho složení ovlivňujeme třeba způsobem stravování. Stovky druhů miniaturních organismů ale hlavně ovlivňují nás. Že obrovité hemžení v našich střevech může způsobit břichabol nebo běhavku, není příliš překvapivé.
Vědci však postupně zjišťují další fascinující souvislosti. Ukazuje se, že jsme to, co v nás žije. Pokud převládnou nežádoucí kolonizátoři, může to způsobit nádorová onemocnění, alergie, záněty, metabolické a imunitní poruchy, obezitu a další zdravotní problémy.
Mikrobiom ovlivňuje i naši psychiku. Jeho špatné složení způsobuje třeba nevysvětlitelné změny nálady nebo deprese. I proto lékaři někdy mluví o „druhém mozku“. Výzkumy mikrobiomu a jeho souvislostí jsou přitom teprve na začátku. O našem „vnitřním vesmíru“ toho ještě pořád víc nevíme, než víme.
Magazín Víkend




Napsat komentář