Lidský mozek je nejsložitěji organizovanou hmotou v celém lidstvu známém vesmíru. Zhruba 1 400 gramů tkáně obsahuje asi 100 miliard nervových buněk propojených přibližně 100 biliony synapsí. Pod tak obřími čísly si nedokážeme představit nic konkrétního. Co tedy zkusit srovnat mozek s kapacitou počítačového harddisku?
Notebook, na kterém píšu tento článek, má 500 GB. „Mozek pojme kolem milionu GB informací,“ řekl časopisu Scientific American psycholog Paul Reber. Tedy 2 000krát víc. „Kdyby mozek fungoval jako záznam videa, měl by dost místa asi na tři miliony hodin televizních seriálů,“ počítá Reber. „Televizi byste mohli nechat v jednom kuse běžet déle než 300 let.“
Srovnání videozáznamu a lidské paměti pokulhává. Nepamatuje si jen obraz a zvuk, ale třeba i vůně, dotyky, pocity… Některé vzpomínky vyžadují víc úložné kapacity, jiné paměť naopak vymazává, čímž se místo uvolňuje. Pokud ale průměrný lidský život trvá 70 let, máme v hlavě dostatečně velký „harddisk“ asi na čtyři životy.
Někteří neurovědci se domnívají, že ve skutečnosti vůbec nic nezapomínáme. Pamatujeme si úplně všechno od doby před narozením až do smrti – každou sekundu. Vlastní porod, komplet všechna jídla, která jsme kdy ochutnali, tváře všech lidí, které jsme před deseti lety náhodou potkali v metru… Problém je se ke všem těm informacím v hlavě dostat.
Jak se nám to do lebky všechno vejde?! A ještě větší záhada je, jak v mozku vzniká vědomí.
Můžete se dočíst, že mozek je biologický počítač a lidské vědomí je operační systém, na kterém ten počítač běží. Můžete donekonečna spekulovat o definici, podle které „vědomí je generováno kvantovými vibracemi mikrotubulů v mozkových neuronech, které jsou ozvěnou informace vtištěné do samotného časoprostoru“. Ale mezi námi, jsou to tak trochu bláboly. Ve skutečnosti nikdo netuší, co se nám v makovicích přesně děje.
Magazín Víkend
COOLna 
Napsat komentář