Dyslexie – při této poruše se dítě potýká s problémy při rozpoznávání a zapamatování si jednotlivých písmen. Má také potíže s rychlostí a správností čtení a s porozuměním čtenému textu. Mezi časté chyby patří vypouštění nebo naopak přidávání písmen ve slovech, zaměňování písmen (kláda – kálda) či akusticky podobných hlásek (d – t, g – k), zrcadlové nebo obrácené psaní písmen (d – p, M – W), zaměňování celých slov, absolutně nečitelná slova či písmena, nesprávné psaní čísel.
Dysgrafie – jedná se o specifickou poruchu psaní. Písemný projev působí neuspořádaným, nečitelným dojmem, písmo bývá neúhledné a křečovité. Dítě není schopno zapamatovat si správné tvary písmen, zaměňuje tvarově podobné znaky, píše pomalu a mnohdy s velkou námahou. V opisu a diktátu dělá spoustu chyb, při psaní potřebuje časté přestávky.
Dysortografie – porucha, která velmi často souvisí s dyslexií a dysgrafií. Dítě se dopouští chyb v oblasti mluvnických pravidel, zaměňuje slova, obtížně rozlišuje některé grafické symboly a artikulačně blízké hlásky, není schopno rozpoznat měkké a tvrdé slabiky, jeho výslovnost je neobratná. Osoby trpící dysortografií se dělí na dva typy. Hyperaktivní typ je se psaním hotov dřív, než si stihne vše promyslet, a výsledkem je velké množství chyb. Hypoaktivní typ píše naopak zdlouhavě, trvá mu dlouho, než určitý výraz v paměti vyhledá.
Dyskalkulie – specifická porucha matematických schopností, která postihuje operace s čísly, matematickou a prostorovou představivost apod. Není nijak vzácným jevem, že dítě, které v jiných školních předmětech dosahuje průměrných či dokonce nadprůměrných výsledků, není schopné vyřešit ani základní početní úlohu.
Dysmúzie – porucha postihující schopnost vnímání a reprodukce hudby. Dítě není schopno zapamatovat si melodii, určit výšku tónu, má potíže s rozeznáváním hudebních nástrojů podle zvuku, postrádá smysl pro rytmus, nedokáže přečíst noty ani reprodukovat známé melodie.
Dyspinxie – porucha kreslení charakteristická nízkou úrovní zvládnuté kresby. Dítě zachází s tužkou neobratně, tvrdě, nedokáže svou prostorovou představu přenést na dvojrozměrný papír, není schopno vnímat perspektivu.
Dyspraxie – porucha motorických funkcí. Dítě má potíže při osvojování komplexních pohybových dovedností. Je pro něj problém naučit se jíst lžičkou, zapnout si knoflík, kreslit, psát či jezdit na kole.
S poruchami učení se často pojí diagnóza označovaná zkratkou ADHD (z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder – porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou), jejíž příčinu je nutno hledat především v nervové soustavě.
Pro jejich chování je typický permanentní neklid, stálé střídání aktivit a rychle nastupující vyčerpání (nervová soustava i svalstvo se ve srovnání s jinými dětmi unaví mnohem dříve).
Zdeňka Jeníčková, Můj svět




Napsat komentář