COOLna

Každý Chlap byl někdy Chlapečkem. Každý Chlapeček se nestává Chlapem. Musí vyzrát. To znamená musí hodně ztratit.
Musí si uvědomit souvislost mezi chybami, které dělá, a následky, které bolí – nejen druhou osobu, ale i jeho samotného, třeba i proto, že jednou udělané chyby nejde vrátit, jde je pouze neopakovat. K tomu je však nutné si je vůbec umět přiznat. Unést je. A to slabý Chlapeček nedokáže. To dokáže jen Chlap.

Ženy Chlapečky zbožňují. Oni totiž tak rajsky mluví… Tak slastně slibují… Na víc ale Chlapečci nemají. Nejsou ve vztahu kvůli druhému, jsou ve vztahu jen kvůli sobě. Nechápou, že skutečná láska není to, co říkáme, ale co děláme.
A tak s lehkostí pošeptají do ouška: „Ty jsi moje královna.“ A žena roztaje.
Zatímco Chlap nemusí být tolik slyšet. Nemusí žvanit. Protože to, jestli je žena jeho královna, se pozná ne z jeho slov, ale z toho, jak s ní zachází.

Mnohé ženy pak spílají zkušenostem s Chlapečky. Nechápou, jak mohly tak snadno naletět. Ženy totiž rády při hezkých slovech zavírají oči. A pak nevidí skutečné činy, skutečné rozdíly mezi Chlapečky a Chlapy.

Petr Casanova