COOLna

Jak to vypadá ve vlaku na Transsibiřské magistrále?
Můžete si tam vybrat, jakou pojedete třídou. Většina lidí si vybere nižší třídu plackartnyj, což je otevřený vagon, který má 54 lůžek. A to je ten správný zážitek. Jet ve vlastním kupé je určitě pohodlnější, ovšem trochu se zde ztrácí smysl, proč tímto vlakem vlastně jet. To už by pak bylo lepší na Sibiř asi doletět. V nižší třídě má každý své vlastní lehátko, které je na místenku, ve vlaku je ale v létě děsné vedro, nejdou tam často otevřít okna, takže se těšíte na zastávky, kdy se můžete jít na chvíli ven protáhnout a něco si koupit. Se všemi těmi lidmi tam sdílíte svůj osobní prostor a čas. Je to okénko do ruského národa a jeho duše.

Takže žádná velká party s ruskou vodkou?
Překvapivě to není nekončící alkoholový večírek, jak si řada lidí představuje, protože ve vlaku je zakázáno pít alkohol. Rusko mělo problémy s alkoholem tak velké, že už to museli řešit. Takže určité zásahy proti alkoholu jsou tam zřejmé, což ale neznamená, že jsou efektivní. Nicméně u vlaku se snaží, aby byl pohodlný a bezpečný. Cesta je pak vlastně dlouhá nuda, jedete několik dnů a koukáte z okýnka ven, kde se nic moc neděje. Rozkládá se tam jen rozlehlá sibiřská tajga. Ale je to dobré v tom, že se jakoby zastavíte, čas získává úplně jiný rozměr. A uvědomíte si velikost světa.

Září je pro cestování po tamních horách asi nejlepší měsíc v roce. Je po hlavní turistické sezoně, nejsou tam téměř žádní turisté, po prvních mrazech nejsou žádní komáři a podzimní barvy přicházejí už v první půlce září. V ruské horské tajze je hodně modřínových lesů, které se zabarví do zlatooranžové. Vyrazili jsme na túru do pohoří Sajany k posvátným pramenům Šumak, což je v létě pro Rusy velmi oblíbené místo. My jsme tam ale na podzim za celý týden nepotkali víc než pět turistů.

Jaká byla na Sibiři teplota?
Přes den tam mohlo být až patnáct stupňů, ale v horách už v noci mrzlo, na začátku října už jsme zažívali poměrně nepříjemné mrazy. Na horách je čas mezi zabarvením stromu a napadnutím prvního sněhu leckdy hodně krátký, je těžké se správně trefit. Je však zajímavé, že třeba Bajkal může zamrznout až v prosinci či v lednu. Je to kolos vody, který se dlouho ochlazuje, a to jsou tam v zimě pro nás děsivé minusové teploty. A ten metrový led pak rozmrzá až v květnu nebo v červnu, kdy už panují jarní teploty.

Jižní Sibiř je buddhistickou oblastí, kde se mísí buddhismus se šamanismem. Třeba právě na Bajkalu, na ostrově Olchon, se nachází skála Šamanka, což je naprosto famózní místo s velmi silnou spirituální atmosférou.

Pavel Svoboda, fotograf a cestovatel