COOLna

S covidem, nebo na covid? Odpověď na otázku, která loni zamotala hlavu celé civilizaci – tedy co považovat za příčinu úmrtí – hledá lékařská statistika přes sto let.

Představte si situaci: pacient, který se celoživotně léčí s cukrovkou, se nakazí nemocí covid-19 a zemře. Jaká je příčina smrti? Diabetes, nebo covid?

Pod svícnem pandemie se zdá jasné, že koronavirus. Jenže bez souběžných zdravotních problémů – komorbidit – nemoc zabíjí málokdy.Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) při prezentaci závěrů dosud nezveřejněné studie rozdělil oběti do tří skupin:

27 procent zemřelo pravděpodobně na covid, neměli žádné další závažné potíže,
64 procent mělo kromě covidu také chronickou nemoc, obvykle srdeční poruchu, diabetes nebo zhoubný nádor,
9 procent podlehlo spíše akutní příčině, například infarktu nebo úrazu.U první a poslední skupiny má otázka po příčině úmrtí jednoznačnou odpověď. Jenže u té prostřední – a největší – taková odpověď prostě neexistuje. Lékařská statistika se proto nejméně od první světové války snaží na základě dobových vědeckých poznatků rozhodnout, které z nemocí smrt spíše připsat.

Nejde vůbec o akademický spor: odpověď často ovlivní rozvoj medicíny na desítky let dopředu. Nemoci, které se mezi příčinami úmrtí objevují nejčastěji, mají také největší pozornost odborné komunity. Ta se zase často přeleje do rozpočtů.

Statistika většinou předpokládá, že příčina úmrtí je jen jedna. Mají lékaři při rozhodování, zda zabíjel diabetes či covid, upřednostnit dlouhodobé zdravotní potíže, nebo krátkou intenzivní nemoc? Ať už zvolí jedno nebo druhé, pak nutně zmizí část informace.

Příčina úmrtí: covid-19 skrývá, že jde o pacienta s dlouhodobými potížemi. Opačný případ, kdy by statistika upřednostnila diabetes, zase opomíjí fakt, že bez covidu by žil podstatně déle. Podle lékařů není výjimka, když virus zkrátí život o deset i dvacet let.

Nahraďte koronavirus v příkladu chřipkou a máte představu o dilematu, se kterým se zdravotnictví musí vypořádat. Zabíjela cukrovka, nebo chřipka?

Moderní medicínská statistika nechává odpověď na lékaři. U chřipky bude opatrnější – nakažlivé nemoci považuje za celospolečenské riziko, stejně jako v dobách, kdy řádily cholera nebo pravé neštovice. Poslední rok možná překvapivě ukázal, že opatrnost je oprávněná: dnešní společnost je vůči epidemiím podobně křehká jako před dvěma sty lety.

Pokud chceme pochopit, co znamená na covid nebo s covidem, zda má smysl srovnávat počty obětí mezi zeměmi a co vlastně spojení příčina úmrtí doopravdy znamená, musíme se vrátit ještě do doby, kdy byly české země součástí Svaté říše Římské a ve stínu morových ran se moderní demografie a epidemiologie teprve rodila.

Jan Boček, Kristína Zákopčanová, Jan Vlček a Veronyka Jelinek, Petr Kočí