COOLna

Pro EQ i IQ se objevují vrozené dispozice, které se potom vyvíjejí ve vztazích a pod vlivem podmínek, jež děti obklopují. Lidé tedy mívají potenciál a také limity, které se dají v různé míře naplnit či nenaplnit. EQ dnes ve vzdělávání spíše nahrazuje termín sociálně emoční učení, které možná lépe vystihuje, že se jedná o emoční, ale také vztahovou a sociální inteligenci. Již to, že v souvislosti s nimi hovoříme v tomto termínu o učení, vyjadřuje, že jsou považovány za dovednosti, jež se učíme a osvojujeme si v rámci sociálních interakcí, i když jistě se dispozice pro jejich rozvoj může u jednotlivých dětí lišit.

Jak se projevuje dítě s vysokým EQ?
Jedna z důležitých složek EQ je schopnost pojmenovat a uvědomit si svoje emoce a poradit si s nimi. Takové dítě například bude umět vyjádřit slovy svůj vztek nebo frustraci, místo aby házelo věci o stěnu či praštilo kamaráda. Bude umět navazovat a udržovat naplňující vztahy s vrstevníky – např. vytvářet či vymýšlet společné hry, které budou bavit obě strany, dohodnout se na řešení nějakého konfliktu. Někdy se EQ zaměňuje se schopností vcítit se do druhých – empatií, ale to je jen jedna z jeho složek.

Jak se dá EQ u dětí podpořit?
Je stále více prokázáno, že pokud dětem pomáháme vytvářet slovní zásobu pro jejich emoce a prožitky, dospělí s nimi o nich mluví a otevřeně pojmenovávají i svoje emoce, zvyšuje to zmíněné schopnosti uvědomování a regulace emocí. Pomáhá, když se v tom rozvíjejí rodiče či učitelé a ukazují to v praxi. Učím rodičovské kurzy podle Thomase Gordona, který rozvinul dvě komunikační dovednosti: aktivní naslouchání, které pomáhá dětem vnímat a pojmenovat své emoce, a já – sdělení, kdy rodič pojmenovává své potřeby a emoce.

Zároveň Gordon a jeho následovníci zjišťovali, že pokud děti zapojujeme do řešení konfliktních situací mezi námi a jimi a neřešíme to autoritativně, zvyšuje to jejich schopnost zohlednit potřeby své i druhé strany. Dokonce se ve výzkumech ukazuje, že například větší slovní zásoba pro různé intenzity strachu a schopnost je odlišit a pojmenovat snižuje fyziologickou odezvu a míru stresu. V poslední době se rozvíjí celá řada pomůcek, jako jsou emoční karty, emoční plyšáci, hry nebo mindfulness programy zaměřené přímo na děti. Ale pomáhá i třeba vyprávění příběhů, pohádek, hry s figurkami, které mluví, atd.

Souvisí EQ s tzv. soft skills, jež jsou dnes u zaměstnanců tak žádané?
Určitě – soft skills jsou doslova dovednosti a dalo by se říci, že to jsou dovednosti, které vycházejí z EQ asociálně emočního učení. Asi jako schopnost řešit matematické úlohy se opírá o inteligenci. Obecně SEL (sociálně emoční učení) zahrnuje tyto klíčové oblasti: zodpovědné jednání a rozhodování, vztahové dovednosti, tedy i komunikační, sociální cítění, a také zmíněné schopnosti uvědomování si emocí a regulace emočních reakcí – právě třeba pojmenování toho, co nám vadí, konstruktivním způsobem. Dá se tedy říci, že soft skills se s tím úzce prolínají.

Je pro život výhodnější mít vysoké EQ, nebo IQ?
Nejlepší je, když je možné mít k dispozici oboje. Každopádně např. Daniel Goleman, který termín EQ zpopularizoval, to vyjádřil tak, že IQ má na kvalitu či úspěch života vliv maximálně z dvaceti procent. Já osobně bych asi volil EQ, jež má velký vliv na pocit štěstí, zdraví, smysluplné vztahy. Samotná inteligence někdy bez opory v EQ či oblastech SEL selhává – a to třeba i v akademických úspěších, kde může ovlivňovat sebevědomí, nesoustředěnost atd. Nicméně nejlepší je nevidět je jako protichůdné kvality, ale raději jako třeba dva břehy jedné řeky.

Má vysoké EQ nějaké nevýhody?
Nevýhody asi samo o sobě nemá. Někdy vnímám, že klienti s rozvinutou velkou mírou empatie a vysokou vnímavostí mají tendenci upozaďovat své potřeby ve snaze dosáhnout toho, aby ve vztahu panovala harmonie. Někdy se to děje lidem, kteří rozvinuli svoji schopnost vcítit se do druhých v nebezpečném prostředí – např. rodinách alkoholiků. Tato empatie však sama o sobě je jen jednou ze složek emoční inteligence nebo i sociálně emočního učení, a pokud jsou rozvinuté všechny, většinou je to spojené i s dovedností umět se od emocí druhých oddělit či ochránit sebe sama.

Jan Vávra

terapeut a školitel kurzů Výchova bez poražených