COOLna

Jak je možné, že z malého vzorku krve mohou odborníci zjistit genetický původ předka, který žil před deseti tisíci lety?
Malý vzorek krve, řekněme jeden mililitr, obsahuje miliony buněk, které v sobě nesou DNA. Ta se nachází především v jádře buňky a pak ještě v mitochondriích, představte si je jako takové malé buněčné elektrárny. Některé molekuly DNA, jejichž genetický kód čteme, jsou velmi dobře zakonzervovány. Analýzou DNA, kterou dědíme pouze od matky – mitochondriální DNA, nebo pouze od otce – chromozom Y, lze zjišťovat původ předků.

Takže podle stop v nich se dá určit, odkud jsme?
Pokud vznikne v této DNA nějaká změna – mutace, tak v ní zůstává a přenáší se z generace na generaci. Takové změny jsou popsané například u kosterních pozůstatků starých desetitisíce let, ale najdeme je i v naší DNA. Některé z těchto změn jsou také typické pro určitou zeměpisnou polohu. Takže pokud je sledujeme, můžeme vystopovat, odkud naši prapředci pocházejí.

Jaké další informace naše DNA uchovává?
DNA ukrývá mnohonásobně více informací. V podstatě si ji lze představit jako knihu o 3,2 miliardy písmenek. Různé pasáže textu uchovávají různé informace, například to, jak bude vypadat naše tělo, vlasy, oči, vnitřní orgány nebo mozek. V DNA je zakódováno i fungování našeho těla, jaký máme imunitní systém, trávení, produkci hormonů, pohyb svalů.

U mužů budete provádět analýzu mužského pohlavního chromozomu Y, který se dědí po linii otce, a u žen zase analýzu mitochondriální DNA, která se naopak dědí po linii matky. Znamená to, že u muže se pouze pozná, odkud pocházel jeho praotec, a u ženy odkud její pramatka?
Je to trochu jinak. U ženy i u muže se pozná, odkud pocházela jejich pramatka. Odkud pocházel praotec se pozná pouze u mužů. Pro určování původu pomocí genografické analýzy se sleduje mitochondriální DNA nebo DNA mužského pohlavního chromozomu Y. Mitochondriální DNA dědí ženy i muži pouze od matky. Proto z ní můžeme určit původ mateřské, ale nikoli otcovské linie. V rámci našeho projektu je mateřská linie určována ženám. U mužů je sledována a analyzována otcovská linie. To se děje pomocí analýzy DNA mužského pohlavního chromozomu Y, který se dědí od otce.

Máte nějakou hypotézu, kolik různých původů se může v české populaci mísit?
Dlouholeté výsledky jednoho z našich partnerů, který má v projektu tyto analýzy původu na starosti, ukázaly, že obyvatelé Česka se nacházejí na průniku východoevropského a západoevropského původu. Žádná jiná evropská země nemá tak vyrovnané zastoupení těchto dvou zcela odlišných původů. Pokud se podíváme na otcovské genetické profily, tak nejhojněji se u nás vyskytuje profil R1a – to je ten východoevropský, slovanský, a R1b – západoevropský, románský. Mateřské genetické profily mají poetičtější označení. V České republice je nejvíce – asi ze 44 procent – zastoupena skupina H (Helena), pocházející z Balkánu, dále se u nás vyskytuje nejstarší evropská skupina U (Uršula), jejíž kořeny vedou z Blízkého východu.

docentka Kateřina Jirsová