Případy, kdy uzdraveným pacientům opakovaně vycházejí pozitivní PCR testy na koronavirus, i když SARS-CoV-2 už z jejich těla zmizel, mají překvapivé vysvětlení.
Genetické testy části lidí, kteří se uzdravili z nemoci covid-19, stále signalizují infekci, ačkoliv se ve vzorcích z jejich těla nedaří koronavirus najít. Obvykle se to vysvětluje tak, že po zvládnutí nákazy je organismus ještě nějakou dobu zaneřáděn zbytky zneškodněných virů. Američtí vědci pod vedením virologa Rudolfa Jaenische z MIT nabízí jiný výklad. Zjistili, že koronavirus dokáže propašovat části své dědičné informace do genomu nakaženého člověka.
Výsledky studie zatím neprošly oponentním řízením ve vědeckém časopise. Jaenischův tým je předběžně zveřejnil na serveru bioRxiv. „Řada otázek zůstává otevřená a my je musíme zodpovědět,“ přiznává Jaenisch. Na mnohé vědce ale udělal rukopis studie dobrý dojem.
„Jsou to velmi zajímavé molekulární analýzy a domněnky podložené daty,“ komentoval výsledky pro vědecký časopis Science virolog Robert Gallo z University of Maryland. „Nemyslím si, že je to úplný obraz situace. Ale to, co jsem si přečetl, je dobré.“
SARS-CoV-2 má dědičnou informaci uloženou v jednoduchém vláknu kyseliny ribonukleové (RNA). Když virus pronikne do lidských buněk, donutí je, aby podle ní vyráběly jeho kopie.
Dědičná informace buněk je uložena ve dvojité šroubovici DNA. Při výrobě bílkovin pro svou potřebu ji přepisují do jednoduchých řetězců RNA. Koronavirus podstrčí buňce svou RNA. Ta si ji splete s vlastními molekulami, vyrobí podle ní virové bílkoviny a rozjede produkci nových koronavirů. Zkompletované viry pokračují ve zkázonosném díle na jiných buňkách.
Jiné viry s dědičnou informací ve formě RNA využívají rafinovanější strategii. Jsou vybaveny enzymem reverzní transkriptázou. Umožňuje jim přepsat svůj genom do DNA hostitelské buňky. Virová DNA může načas „usnout“. Když se „probudí“, vytváří se podle ní nové viry. Tenhle trik ovládá třeba HIV.
Rudolf Jaenisch zjistil, že se v DNA buněk lidí nakažených covidem nacházejí „vsuvky“ odpovídající některým úsekům dědičné informace SARS-CoV-2. Čím větší byla virová nálož v těle pacienta, tím více buněk si části virové dědičné informace přisvojilo.
Nejvíc virové dědičné informace zjistili vědci v buňkách plic a průdušek pacientů s těžkým průběhem covidu. Jak ale vytvoří SARS-CoV-2 ze své dědičné informace dvojitou šroubovici DNA? A jak ji propašuje do genomu pacientů?
Vždyť k tomu na rozdíl od HIV není vybaven reverzní transkriptázou. Jaenischův tým kultivoval lidské buňky s koronavirem a k nim přidal instrukci pro tvorbu reverzní transkriptázy HIV. V genomu buněk se pak objevily úseky DNA vzniklé přepisem částí koronavirové RNA.
Koronavirus proto nejspíš umí propašovat svou dědičnou informaci do buněk HIV-pozitivních lidí, kde si může „půjčit“ reverzní transkriptázu. Úseky DNA koronavirového původu však vědci našli i u HIV-negativních pacientů s covidem. Koronavirus proto asi umí využít reverzní transkriptázu z lidského genomu.
Instrukce pro její tvorbu se nachází v některých z tzv. skákajících genů. Patří k nim i úsek lidského genomu označovaný jako LINE-1. Během evoluce se v našem genomu utěšeně namnožil. V každé buňce ho máme půl milionu kopií. Zabírá bezmála šestinu genomu.
Výsledky Jaenischových pokusů naznačují, že si koronavirus půjčuje reverzní transkriptázu také od tohoto skákajícího genu. Její pomocí pak zabudovává úseky DNA odvozené z dědičné informace SARS-CoV-2 do genomu lidských buněk.
Podle virologa Davida Baltimora z Caltechu nepředstavuje virová „vložka“ v genomu pacientů významnější zdravotní riziko.„Je to jen část virové dědičné informace. Nemůže vyvolat infekci. Pro virus je to slepá ulička,“ řekl Baltimore v rozhovoru pro Science. Může však zkreslit hodnocení léčby nebo očkování.
Lidovky
COOLna 
Napsat komentář