Když letos 5. ledna upozornil nakladatelský dům Oxford University Press na pět nových slov, jež bychom měli sledovat, vybral tato: climate emergency (klimatická nouze), permaculture (složenina s významem udržitelné zemědělství), freegan (ten, kdo protestuje proti vyhazování potravin tím, že je jí), hothouse (nikoli v původním významu skleník, ale nově jako prostor, v němž se rodí nové nápady i emoce) a hellacious (pekelná situace).
Mikroorganismu jménem SARS-CoV-2, menšímu než desetitisícina tečky za touto větou (autorem přirovnání je politolog Fareed Zakaria), svět tenkrát věnoval pozornost téměř nulovou.
Pak ale vydavatel slovníku Collins Dictionary vyhlásil anglické slovo roku a znělo jinak: lockdown. Mezi první desítkou kandidátů na tuto poctu byla také slova a slovní spojení coronavirus, self-isolate, social distancing, keyworker. Nic z toho není třeba překládat. Zázračnou schopnost přeskakovat i ty nejvyšší jazykové bariéry jim dal onen na počátku roku absolutně přehlédnutý mikroorganismus.
I když právě v překládání funkčních a vžitých termínů máme už od obrozeneckých dob bohatou praxi, zaměřenou původně na kalky z němčiny. V modernější době jsme se pokusili postavit pro změnu anglické slovní invazi, zejména ve sportovní terminologii, a přeložili si názvy všech týmových her. Unikly jen tenis a hokej; avšak alespoň puku se za trest muselo říkat touš či kotouč. Jen disidenti spisovné češtiny hráli na divoko poloanglický nohejbal.
Mimo stadiony dostaly dispens jen termíny, které z angličtiny přicestovaly přes Moskvu, například kombajn nebo chuligán. Mimořádně zle zato dopadl hotdog , ač se mu rusky říká chotdog. Jazykoví ideologové rozhodli, že imperialismu je nutno čelit rázným párkem v rohlíku.
Vraťme se však k lockdownu. S chutí připomenu jasnozřivý text Milana Tesaře ze satirické rubriky Divoká kachna týdeníku Reflex (15. 10.) nazvaný „Překlad slova lockdown se Babišovi povedl. Češi si ho zamilovali.“ Jak se v něm dočítáme, „skupina českých historiků nazvaná Němci“ oprášila metodu překladu cizích termínů přímočarým kalkem a přeložila lockdown jako „podzámčí“. Následně pak „se v novele zákona o domácím vězení objevila věta, že je možné, že na několika zámcích dojde k podzámčí“.
Google překladač bohužel zdaleka tak vtipný jako Milan Tesař není a spokojí se s bezbarvým výrazem izolace. Obávám se, že ten si nezamilujeme, což ostatně platí i o lockdownu.
Jaroslav Veis
COOLna 
Napsat komentář