Jak tedy předejít tomu, aby nás doma záda nebolela?
Radím naučit se cviky na rozhýbání střední páteře – do záklonu. Je potřeba umět dýchat do břicha a zacílit na pohyb mezi lopatkami. Další cviky jsou v poloze na zádech – zvedněte nohy a dýchejte do břicha. Na tuto polohu lze nasadit další pohyby, jež trénují stabilizaci páteře, šikmé břišní svaly, a léčit tak bolest v bederní páteři.
Stres považuji za rizikový faktor vždy, když je u člověka přítomna dlouhodobější negativní emoce. Vezměme si člověka, jemuž jeho šéf či žena dávají zpětnou vazbu, jak se s ním spolupracuje, respektive žije. A on si obě situace vyhodnotí tak, že se cítí naštvaně a nepochopeně. Takhle reaguje na vše, co se týká jeho osoby. Jiný člověk ale reaguje tak, že se zajímá o to, co druhému vadí a co může on sám zlepšit. A mluví o sobě v tom duchu, že si uvědomuje „nedostatky“, které sám chce zlepšit, vnímá v sobě smysl z možnosti probrat s někým svá témata a posunout se dál ve svém vztahu k sobě. To považuji za důležité pochopit. Reaguji-li prvním způsobem, ubližuji si nejdříve sám sobě, a potom i všem okolo. A jsem ve stresu z toho, „kdo mě zase dneska naštval“.
Nejprve je nutné naučit se vnímat emoce z toho, co mi sebralo můj klid. Naučit se pojmenovat svůj vnitřní stav. Jak si připadám v tom, co se nyní děje, jak se v tom cítím. To je důvod toho, že se psychika negativně podepisuje na těle. Je to proto, že jsme si pokřivili pohled na sami sebe. Uvěřili jsme iluzi, že jsme nepřijatí, slabí, neschopní, nepodporovaní, selháváme, a užíváme vůči sobě další slova, jež způsobují náš vztek, smutek. Pak jsme v roli oběti. A často pak na sebe nesmyslně útočíme. Díky tréninku musí přijít opouštění těchto představ o sobě samém, aby moje vnitřní rozpoložení bylo co nejvíce v pohodě.
při vyšetření dokážete odhalit i místa bolesti, o nichž vám pacient ještě neřekl. Popište, jaké metody využíváte?
Při vyšetření kombinuji více vhledů do původu bolesti. Když pacient přijde, prohlédnu si ho, neboť už pouhý pohled na stoj, způsob držení, dech či kůži často prozradí hodně. A tak se dívám a vyhodnocuji si přetížená a nefunkční místa mnohdy ještě dříve, než mi o nich sám pacient řekne.
Například kůže bývá na takových místech sušší, jakoby svraštělejší. Jsou to někdy drobné nuance, ale prozradí mi poměrně mnoho. Potom vleže vyhodnocuji tělesné svalové napětí na různých místech. Z pohmatu na kůži a z napětí ve svalu rozpoznám, která část páteře je kde zablokovaná. Zda se jedná o dlouhodobou blokádu, zda je způsobena pouze nefunkčním svalovým řetězcem či také únavou, neschopností regenerovat nebo psychickým stresem. Asi jsem na něco citlivější a ve své praxi si potvrzuji efektivnost komplexního pohledu na člověka a také jak je důležité neléčit bolavé místo pouze v něm, ale i na odlehlejších místech.
Proto, když k vám přijde někdo s bolestí páteře, vyšetřujete například břicho?
Potřebuji vyšetřit návaznosti různých svalů na sebe a jejich vzájemné vztahy. Břišní svaly mi dají citlivý a přesný vhled do fungování páteře. Dají mi přehled o tom, co by mohlo být nefunkční nahoře v páteři mezi lopatkami, jak by se mohl chovat kyčelní kloub, ploska a tak podobně. V podstatě nikdy nevyšetřuji pacienta záklonem, úklonem. Jsou to pohyby, které zvládne i ten, kdo bolesti mívá a naopak. Z mého pohledu je nutné dívat se věcem více pod pokličku.
Lze se naučit pečlivě pozorovat vlastní tělo i mysl?
Jasně. Je to dovednost, již lze trénovat. Vnímavost, uvědomování si toho, co nás bolí, kde něco táhne či nefunguje – to vše lze trénovat. Jsou však lidé, kteří se do sebe „hůř dívají“, protože ten „pohled“ nikdy nezažili. Nebo nevnímají sami sebe, to když dělají jinou činnost – řídí, pracují, telefonují, přemýšlejí. Jsou studie, jež hovoří o tom, že tělesná schopnost sebevnímání je spojena s uvědoměním svého já. A lidé přeci jen častěji upřednostní úkoly všedního dne před sledováním svého dechu, schopnosti relaxace svalů v různých situacích či důvody toho, proč se necítí psychicky dobře.
Tomáš Rychnovský, přední český fyzioterapeut
COOLna 
Napsat komentář