Byl jeden kouzelný ostrov a ten obývaly všechny důležité hodnoty lidského života. Krása, Štěstí, Naplnění a další žili pospolu v míru až do dne, kdy se ostrov začal potápět. Všichni brali nohy na ramena. Úspěch, za ním Radost, za ním Humor skákali každý do své připravené loďky a honem pryč.
Jen Láska neměla žádnou loď. Natolik milovala ostrov, že ji nikdy nenapadlo byť jenom přemýšlet o zadních vrátkách, že by ten ostrov mohla opustit. Zoufalá na břehu, který stále více pohlcovala voda, spatřila, jak okolo pluje Bohatství.
Volala: \“Prosím, můžeš mě zachránit?\“
Bohatství odvětilo: \“Moje loď je plná zlata a drahého kamení, pro Lásku zde není místo.\“
Pak opodál plula Pýcha.
\“Pomoz mi, prosím,\“ žadonila Láska,
ale Pýcha se ohradila: \“Na mé lodi musí být všechno dokonalé. Láska by mou ješitnost jenom oslabovala.\“
Láska zlomeně sklopila oči. Přehlédla pobřeží, které se už ztrácelo pod hladinou. Vtom u ní zastavila loď. Majiteli neviděla do tváře. \“Nastup si, Lásko,\“ zaslechla jen.
Láska byla šťastná a vděčná, jen nevěděla komu. Hostitel byl po celou plavbu ukryt pod dlouhým věkovitým pláštětem. Teprve když zastavil v bezpečí a umožnil jí vystoupit na pevnou půdu, osmělila se zeptat:
\“Kdo jsi, můj zachránče?\“
Spasitel k ní zvedl svůj vrásčitý obličej. \“Jsem Čas.\“
\“A proč jsi mi pomohl pouze Ty?\“
\“Protože jenom Čas dokáže docenit, jak důležitá je Láska.\“
COOLna 
Napsat komentář