Zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na 34 125 korun a zrušení horního limitu pro daňový bonus nebude příliš nápomocné pro nejméně výdělečnou pětinu zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR k vyhodnocení dopadů jednotlivých návrhů na změny daní.
„Zaměstnanci s nízkými výdělky na Sněmovnou schválených změnách nevydělají buď nic, nebo velmi málo, protože tito daň z příjmu již dnes neplatí nebo jen velmi nízkou. Míra celkového zdanění jejich výdělků je přesto vysoká, protože procentní odvody na sociální a zdravotní pojištění z mezd jsou vysoké a schválené změny na tom nic nemění,“ uvádí analýza. Návrh zároveň ale snižuje z analyzovaných návrhů průměrné daňové sazby nejvíce.
Studie dále uvádí, že opatření schválená Sněmovnou se nedotknou 12 procent zaměstnanců. Jde o osoby s nízkými příjmy, které například nepracují celých 12 měsíců v roce a již dnes daň z příjmu fakticky neplatí.
Samotný návrh premiéra Andreje Babiše ohledně zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent by podle analýzy připravil veřejné finance o 83 miliard korun. Návrh přitom snižuje daňovou progresi a v absolutním pohledu disproporčně zvýhodňuje zaměstnance s vysokými výdělky.
„Z relativního pohledu (procentuální snížení sazeb) pětině nejvýdělečnějších zaměstnanců snižuje zatížení práce daněmi a odvody o 3,8 procentního bodu. Nejméně výdělečné pětině zaměstnanců jen o 1,4 procentního bodu,“ uvádí zpráva.
COOLna 
Napsat komentář