Na onemocnění srdce a cév, která mohou vyústit až v infarkt, umírá více žen. Z výzkumů je patrné, že je lékaři posílají na vyšetření později a méně často než muže. Podle expertů je to proto, že jako běžné jsou v medicíně vnímány mužské příznaky. U žen se srdeční onemocnění projevuje jinak.
„Infarkt si proto většina z nás spojuje s akutní bolestí hrudi či paže, tyto symptomy ale mají ve většině případů jen muži. U žen se srdeční záchvaty projevují méně intenzivně a jejich diagnostika je proto těžší, což podporuje i fakt, že samotní lékaři a lékařky si pod infarktem často představí právě mužské symptomy,” popisují socioložky z Akademie věd.
Podle primáře kardiochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce Iva Skalského ženy častěji pociťují zejména dechové obtíže, slabosti, bolesti nejenom paže, ale i zad, bolesti či ztuhnutí dolní čelisti. Kromě toho mohou intenzivněji vnímat bušení srdce, mohou být světloplaché či zvracet.
„Díky tomu může být diagnostika ischemické choroby zejména u mladších pacientek před menopauzou podceněna a opožděna. Obtížná diagnostika u mladších žen je dána i jiným mechanismem vzniku onemocnění,“ popsal primář Skalský.
Další však tvrdí, že obecné příznaky jsou u žen i u mužů stejné, rozdíl však může být v jejich intenzitě a vnímání. „U mužů může být bolest dramatičtější. U žen je mírnější, není tak šokující. A mohou mít i větší toleranci bolesti, takže to podcení,“ popsal kardiolog Petr Frídl.
Kardioložka a přednostka pracoviště preventivní kardiologie pražského IKEMu Věra Adámková upozorňuje na to, že ženy v rizikovém věku si mohou zdravotní potíže spojovat s menopauzou. „Podle informací, které máme, je pravda, že české ženy trochu disimulují (popírají, zastírají) obtíže, a to proto, že první příznaky ischemické choroby srdeční se váží na období několika let po přechodu,“ popsala.
Podle odborníků a odbornic vnímáme jako běžné mužské symptomy. Je to proto, že lékařství vychází již celá tisíciletí z předpokladu, že mužská těla mohou představovat lidstvo jako celek. „Proto ženy například často nejsou zastoupeny v klinických výzkumech, čemuž přispívá i fakt, že hormony jako estrogen jsou i dnes některými vědci a vědkyněmi považovány za rušivý element výsledků výzkumných měření, a to i přesto, že tato hypotéza byla již dávno vyvrácena,“ vysvětluje socioložka Kristýna Veitová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Dostupná data navíc podle ní ukazují, že přesvědčit o své bolesti zdravotnický personál je pro ženy mnohem náročnější než pro muže.
„Svědčí o tom například skutečnost, že na fyzické příčiny bolesti se ženám výrazně častěji dostane psychologické diagnózy. V důsledku toho se u žen může vyvinout tendence nedůvěřovat vlastním instinktům o svém zdraví či své symptomy zpochybňovat ze strachu, že budou před lékařem nebo lékařkou vypadat hloupě,“ říká Veitová.
COOLna 
Napsat komentář