Moderní přístroj by člověk čekal v dobře vybavené nemocnici. Tady na něm leží sele. Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze pořídila loni CT skener. Ne snad že by zdejší studenti a profesoři měli časté zdravotní potíže, počítačový tomograf jim slouží k výzkumu.
„Srážky s autem jsou pro nás zajímavé, protože díky CT zjistíme, které orgány jsou zasažené nebo které kosti jsou polámané a jak moc. Zkoumání vnitřních poranění pak může sloužit i pro veterinární praxi,“ vysvětluje vedoucí katedry myslivosti a lesnické zoologie Vlastimil Hart.
Přístroj o poranění vypoví mnohonásobně víc než obyčejné ohledání nebo pitva.
Ostatně jedním z hlavních důvodů, proč přístroj univerzita pořídila, je zkoumání střelných poranění zvěře. „Můžeme zjistit, jak se střela štěpí nebo jaké orgány poruší. Účinky každého typu střely jsou jiné. Pro myslivecké účely je to otázka toho, kam mířit, abychom věděli, že zvěř co nejrychleji zhasne, aniž by trpěla. Má to tedy i etickou rovinu,“ říká vedoucí katedry.
Co se týče kriminalistiky, může posloužit v případech, kdy není možné najít střelu, jež by identifikovala zbraň. Tomograf odhalí střelný kanál, kterým kulka proletěla. Díky tomu lze tak zjistit aspoň to, o jakou šlo ráži.
V neposlední řadě by měl výzkum zajímat i ty, kdo si často pochutnávají na zvěřině. Výzkum střelných poranění zvěře ukáže i na to, jak moc krve se při určitém zásahu dostane z cévního řečiště ven a zda ji pak člověk konzumuje i s masem. Člověk může spolu s ním do vlastního těla dostat i olovo, které za sebou nechávají olovnaté kulky.
„Špatná střela se rozdělí na spoustu malých částeček, jež nejsme schopni najít. Mohou být téměř po celém těle ulovené zvěře. Spolu s divočákem tak jíme i olovo. My díky CT můžeme říct, kde všude olovo po kulce v těle ulovené zvěře zůstane,“ líčí vedoucí katedry.
Fakulta už spolupracovala i s italskými paleontology, kteří během vykopávek našli lebky jelenů a daňků. „Požádali nás, zda bychom jim mohli naskenovat lebky zvířat z dnešní doby, aby je mohli porovnat a zjistit, ze které doby jejich nález je. Zjistí díky tomu také to, jak se v průběhu času měnila lebka a jaké jsou rozdíly mezi populací před tisíci lety a tou současnou,“ dodává Hart.
Měření lebek a kostí je další věc, ke které chce fakulta tomograf používat. Přístroj totiž může změřit i takzvanou densitu, což je vlastně prostupnost paprsku skenovaným objektem. „Třeba na základě density parohu můžete zjistit, zda byl jelen špatně živený, paroh má totiž pak jinou prostupnost. Je to tak zajímavé i z pohledu využití v medicíně,“ líčí Hart.
Eliška Nová
COOLna 
Napsat komentář