Jak ovlivňuje dlouhodobé skladování kvalitu piva? Nakolik se na její změně podepisuje, v čem je uchováváno? Jaký obal je pro dlouhodobé skladování piva nejvhodnější zkoumal tým potravinářských odborníků z Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
„Použili jsme čtyři základní obalové materiály, které najdeme na českém trhu: půllitrovou lahev z hnědého skla, dále 1,5litrovou hnědou PET lahev, půllitrovou hliníkovou plechovku a padesátilitrový keg sud,“ popsal jeden z členů týmu Richardos Nikolaos.
Vzorky pak byly skladovány v místnosti se stálou teplotou a bez přístupu světla. První testy výzkumníci provedli ihned po dokončení výroby piva, další pak pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku.
„U každého vzorku jsme provedli soubor analýz pomocí přístroje Anton Paar, jímž se dá zjistit například obsah etanolu v hmotnostních i objemových procentech, hustota, zdánlivý i skutečný extrakt, stupeň fermentace a kalorie,“ řekla další členka týmu Eva Lorencová. „Analýza zmíněných parametrů byla doplněna o senzorické hodnocení, o odbornou degustaci vzorků. Ta potvrdila některé změny detekované pomocí fyzikálně-chemických analýz.“
Hodnotila se i stabilita pěny, barva, obsah rozpustného oxidu uhličitého a hořkost.
Největší rozdíly mezi vzorky byly zjištěny v obsahu rozpustného oxidu uhličitého. „Ne každý obalový materiál totiž slouží jako stoprocentní bariéra mezi produktem a okolním prostředím,“ upozornila Lorencová.
Nejnižší stabilitu v kvalitě piva vykázala PET lahev, do níž se se dostaly molekuly kyslíku, který působí chuťové vady. Intenzivní změny přitom byly pozorovány od šestého měsíce skladování dále.
Další výrazné změny byly monitorovány u vzorků skladovaných ve skle, ale až od osmého měsíce. Ty jsou způsobeny tím, že stoprocentně netěsní korunkový uzávěr. Jako nejlepší obalové materiály tedy byly vyhodnoceny hliníková plechovka a keg sud.
„Přínosem našeho výzkumu je hlavně to, že se jedná o první takto přesně provedené srovnání na jedné matrici – jednom druhu piva. V odborné literatuře podobné srovnání dosud nebylo popsáno. Výhodou je i to, že výsledky využijí nejen odborníci, ale hlavně lidi z praxe, tedy výrobci piva,“ dodala Iveta Černošková.
COOLna 
Napsat komentář