Přetrvávající sucho se stejně jako v předchozích letech ohlašuje už v dubnu a alarmuje tak zemědělce a lesníky. V částech Německa už dávno hoří. Vakcína proti globálnímu oteplování nebude nikdy existovat. Nadto se s pokračující pandemií koronaviru a zkoumáním jeho původu a důsledky čím dál jasněji ukazuje, že koronakrize a krize klimatu, případně znečišťování vzduchu, spolu souvisí.
V prvé řadě tu jsou příčiny šíření virů. Mizející různorodost druhů, tedy tzv.biodiverzita. Sandra Junglenová, viroložka na berlínské Charité, v rozhovoru, zveřejněném v červnu 2019 Spolkovým ministerstvem pro výzkum a vzdělávání konstatovala: „Nižší biodiverzita znamená, že existuje více zvířat stejných druhů. Pokud se vyskytuje více zvířat stejného druhu ve stejném životním prostoru, mohou se infekční nemoci mezi živočichy jednoho druhu snadněji šířit. Zjednodušeně řečeno tedy můžeme říct: biodiverzita by nás mohla chránit i před šířením infekčních nemocí.“
Ústřední roli při tom hraje pronikání člověka do ekosystémů a také globalizace, dodává Junglenová. Byla dokázána spojitost mezi prvními ohnisky nákazy žluté zimnice v 16. století a pleněním afrických deštných pralesů. Vir žluté zimnice předtím koloval pouze mezi komáry a opicemi. Když do jejich životního prostoru pronikl člověk, rozšířil se – s obchodem otroků přes Atlantický oceán dokonce až do Ameriky.
Mezitím je jisté, že se druhová rozmanitost nesnižuje jen mýcením lesů, ale – a tom jsou experti zajedno – i globálním oteplováním. Změna klimatu totiž ničí životní podmínky mnoha živočišných druhů.
U důsledků pandemie jsou vlivy životního prostředí rovněž důležité. Například britský Guardian a německá Süddeutsche Zeitung nedávno s odvoláním na odborníky přinesly zprávu, že počet obětí koronaviru je obzvlášť vysoký tam, kde panuje vysoká zátěž oxidu uhličitého a kvůli vysokým horám je znemožněna dobrá vertikální výměna vzduchu. Obojí platí pro severní Itálii, stejně jako pro španělský Madrid.
Podle deníku Süddeutscher Zeitung vidí vědci Spolkové agentury pro životní prostředí (Umweltbundesamt, UBA) možnou spojitost mezi znečištěním ovzduší a náchylnosti na COVID-19. V rozsáhlé studii UBA už v r. 2018 objasnila, že vysoká zátěž oxidem dusičným zvyšuje pravděpodobnost kardiovaskulárních onemocnění, chronických onemocnění dýchacích cest a cukrovky. Tedy přesně těch nemocí, které představují při infekci koronavirem SARS-CoV-2 rizikové faktory.
Problematiky koronakrize a krize klimatu, případně životního prostředí, tedy od sebe nelze oddělit, jsou to dvě tváře většího ekologického problému.
POLITIQ
COOLna 
Napsat komentář