Plasty jsou špatné. Alespoň tak to vidí nakupující v britských supermarketech, kteří se teď dožadují k životnímu prostředí šetrnějším formám obalů. Jinak se ale na jejich konzumním chování nezměnilo nic a nárůst obalových alternativ zatím vede ke zvyšování produkce skleníkových plynů. Píše o tom Independent.
Zpráva, nazvaná Plastové sliby, kterou nyní zveřejnila environmentální neziskovka Green Alliance (GA), mnoho potěšujících novinek nepřináší. V zásadě nás informuje o tom, že velkoobchodní řetězce a supermarkety, směrované tlakem environmentálně uvědomělé veřejnosti, přechází na šetrnější formy obalových materiálů a vyřazování jednorázových plastů z nabídky. A že tento přechod generuje mnohem více pro životní prostředí škodlivých látek, ať už po stránce vznikajících odpadů, nebo emisí skleníkových plynů. Jak autoři zprávy zmiňují, součástí problému je především nedostatečně informovaná veřejnost. Která si dnes sice o 800 % více stěžuje na přítomnost plastových obalů, ale v zásadě nijak neomezila své spotřební chování.
Manažeři supermarketů pro GA zmiňují, že loňský rok byl „divoký“. „Povětšinou jsme evidovali poznámky, že plast je zlo a nemá mít nikde místo. Bez ohledu na jakákoliv pozitiva, který by mohl mít například při řešení problémů s plýtváním potravinami,“ říká Andre Opie z Britského konsorcia prodejců. „Plast je ale v mnoha případech tím nejlepším a nejefektivnějším obalovým materiálem. Příkladem je třeba okurka salátovka. Zabalená v plastu vydrží o 14 dní déle. Nezabalená se brzy stane neprodejným odpadem, promrhanou potravinou.“ Ve shodě se svými kolegy pak doplňuje, že je dnes třeba koherentní, souvislé strategie.
„Není to totiž jen o tom, že se zacílíme na vznik odpadů. Je třeba přemýšlet o environmentálních dopadech věcí, které kupujeme. O šetření a zužitkování zdrojů, neplýtvání. Ne jen o tom, že zredukujeme plasty v obalech.“ Lidé nenakupují méně, rozvážněji, šetrněji. Nesnaží se více zužitkovat to, co nakoupí. Nenechávat zbytky, nevyhazovat neprošlé zboží. Domácnostmi produkovaného odpadu není méně. „Když se dobereme toho, co si konkrétní zákazník dá do nákupního košíku, změnu jsme za poslední dvě léta nezpozorovali žádnou.“ Veřejné mínění, které se teď obrátilo proti jednorázovým obalům, totiž dočista ignoruje důsledky svého rozhodnutí a jeho širší souvislosti.
Třeba nefunkční mechanismy recyklace obalů alternativních. Zpráva GA zmiňuje „varovný trend“ nárůstu jednorázových papírových sáčků. V čem je problém? Kromě toho, že pro výrobu papírového sáčku je třeba 4x více energie, než u plastového? Například to, že když započteme faktory jako poškození ozónové vrstvy, lidskou a ekosystémovou ekotoxicitu, znečištění vody a ovzduší, bylo by zapotřebí papírový sáček použít 43x, aby byl „lepší“ než ten plastový. Ale hlavně – papír sice není plast, ale pořád je to odpad. Nikdo nevěnuje pozornost tomu, zda je sáček vůbec zapotřebí. Jen se jedna forma odpadu nahrazuje jinou. Že papír dokážeme recyklovat? Ale to přece plasty také! Podobně zcestné je například nahrazení plastových příborů v bistrech a bufetech jednorázovou dřevěnou variantou. Emise související s jejich výrobou jsou větší, než u plastu.
GA zmiňuje, že rozhodnutí obchodních řetězců vzdát se plastových obalů bylo učiněno bez zvážení reálných dopadů alternativ na životní prostředí. Například pro metody adekvátního sběru, třídění, recyklace. „Zákazníci jsou obecně dost zmatení z toho, co je přírodní, bio, biologicky rozložitelné, kompostovatelné, biodegradabilní. Diví se pak, že na jejich popud supermarketem pořízené obaly nemizí, že se samy nerozkládají.“ Ne každá alternativa plastu je dobrá jen proto, že není plastem. Dřevovláknité lepené krabičky obsahují chemikálie, stejně jako papírové slámky. A při nesprávném přetřídění znehodnocují odpad, stejně jako tetrapaky v papírovém kontejneru.
Unáhlený a nepromyšlený přechod od jednorázových plastových obalů tak zatím v supermarketech a obchodních řetězcích mnoho dobrého nedělá.
Radomír Dohnal
COOLna 
Napsat komentář