Prvním krokem bylo kliknutí na malé tlačítko „Spravuj“, které Google schoval až na samý spodní okraj stránky pro přihlášení uživatele. Chtěl jsem zjistit, kam se vlastně dostanu. Objevil jsem, že mě Google, přesně jak jsem očekával, velmi detailně sleduje. V přehledu, kam jsem se dostal, jsem objevil seznam „Uložených hesel“ a vedle něj seznam „Neuložená hesla“.
Hmm. Neuložená hesla? Nikdy jsem Googlu nepovolil, aby vytvořil a evidoval seznam všech webových stránek, na které jsem se přihlašoval. Přihlašoval jsem se na weby, ke kterým Google neměl mít přístup, ale ke kterým by jej nejspíš v budoucnu velmi rád získal. Možná jsem s něčím takovým souhlasil v rámci uživatelských podmínek a jen jsem si toho nevšiml, ale kdo ví? Většina z nás to netuší, a to nahání hrůzu.
Objevil jsem dlouhý seznam adres. Většina z nich byla přímo spojená se mnou a byly mezi nimi i adresy, které jsem na web zadával jednorázově, a to z nejrůznějších důvodů. Objevil jsem tam ale i několik dalších informací, o kterých jsem netušil, že je někdo eviduje, a které zarazily i mě. Internet a jeho zabezpečení jsou přitom mým denním chlebem.
Zaprvé informace o mé matce. To bylo zajímavé. Že bych je tam byl sám uložil? Nebo že bych je měl v detailech kontaktů ve svém mobilu? Možná že ty informace někdo získal z mého e-mailu nebo z nějakého nákupu, který jsem někde někdy realizoval. Kdo ví? Jsem si jistý, že by nebylo složité spojit si mě a mou matku i na základě jiných mých aktivit na webu. Bylo to zajímavé, ale ne šokující. A tak jsem pokračoval.
Níže na seznamu jsem objevil další, mnohem znepokojivější fakta o tom, co všechno o mně Google ví. Vyšlo najevo, že zná a spojuje si mě i s mou babičkou (z otcovy strany), která je ještě naživu a zdravá, ale nikdy nepoužívala internet, a s mým dědečkem (z matčiny strany), který zemřel letos v březnu, aniž by také kdy použil internet.
Rozhodl jsem se jít dál po stopě a zjistit, co všechno ještě o mně Google shromažďuje. Můj další krok vedl na lištu s odkazem „Adresy a další“. Říkal jsem si, že tam jistě objevím zajímavé údaje, protože kvůli své práci dost cestuji. Budou tam jen adresy, které jsem Googlu poskytl v rámci nastavení prohlížeče Chrome?
Nebo adresy, na kterých jsem strávil určitý počet hodin? Shromažďují se tam data ze všech adres, na kterých jsem kdy byl? Nebo adresy, které jsem zadával na nejrůznějších webech, přestože jsem prohlížeči Chrome nepovolil, aby je evidoval? Byl jsem zvědavý, zvlášť poté, co jsem předtím narazil na ta „neuložená hesla“.
MENU
GOOGLE
Google má údaje o mém mrtvém dědečkovi. Ten nikdy nepoužil internet
5 minut čtení
Autor
Joe Toscano
Foto
Unsplash
GOOGLE
3. listopadu 2019
V uplynulých několika měsících mě pravidelně nadzvedával ze židle prohlížeč Chrome, který se dost vlezlým způsobem snažil získat má přístupová hesla z aplikace pro jejich správu LastPass – vždycky, když jsem se k LastPassu přihlásil, spustil Chrome své vlastní nové okno, které otevřel přímo přes LastPass. Co jiného si o tom myslet, než že se snaží z vás podloudně vylákat vaše privátní data? Poslední dobou se to stávalo tak často, že už jsem si řekl dost.
Proč? Z vícera důvodů. Zaprvé si nepřeju, aby Google (jako firma) skenoval políčka, do kterých uvádím svá uživatelská jména a hesla. Zadruhé, Google tím současně člověku vnucuje vlastní aplikace pro správu hesel, které nechci. Tohle je jen malá ukázka síly monopolu Googlu. Děkuji, nechci. A tak jsem se minulý týden rozhodl, že nadešel čas s tím skoncovat.
Prvním krokem bylo kliknutí na malé tlačítko „Spravuj“, které Google schoval až na samý spodní okraj stránky pro přihlášení uživatele. Chtěl jsem zjistit, kam se vlastně dostanu. Objevil jsem, že mě Google, přesně jak jsem očekával, velmi detailně sleduje. V přehledu, kam jsem se dostal, jsem objevil seznam „Uložených hesel“ a vedle něj seznam „Neuložená hesla“.
Hmm. Neuložená hesla? Nikdy jsem Googlu nepovolil, aby vytvořil a evidoval seznam všech webových stránek, na které jsem se přihlašoval. Přihlašoval jsem se na weby, ke kterým Google neměl mít přístup, ale ke kterým by jej nejspíš v budoucnu velmi rád získal. Možná jsem s něčím takovým souhlasil v rámci uživatelských podmínek a jen jsem si toho nevšiml, ale kdo ví? Většina z nás to netuší, a to nahání hrůzu.
Rozhodl jsem se jít dál po stopě a zjistit, co všechno ještě o mně Google shromažďuje. Můj další krok vedl na lištu s odkazem „Adresy a další“. Říkal jsem si, že tam jistě objevím zajímavé údaje, protože kvůli své práci dost cestuji. Budou tam jen adresy, které jsem Googlu poskytl v rámci nastavení prohlížeče Chrome?
Nebo adresy, na kterých jsem strávil určitý počet hodin? Shromažďují se tam data ze všechn adres, na kterých jsem kdy byl? Nebo adresy, které jsem zadával na nejrůznějších webech, přestože jsem prohlížeči Chrome nepovolil, aby je evidoval? Byl jsem zvědavý, zvlášť poté, co jsem předtím narazil na ta „neuložená hesla“.
Objevil jsem dlouhý seznam adres. Většina z nich byla přímo spojená se mnou a byly mezi nimi i adresy, které jsem na web zadával jednorázově, a to z nejrůznějších důvodů. Objevil jsem tam ale i několik dalších informací, o kterých jsem netušil, že je někdo eviduje, a které zarazily i mě. Internet a jeho zabezpečení jsou přitom mým denním chlebem.
Zaprvé informace o mé matce. To bylo zajímavé. Že bych je tam byl sám uložil? Nebo že bych je měl v detailech kontaktů ve svém mobilu? Možná že ty informace někdo získal z mého e-mailu nebo z nějakého nákupu, který jsem někde někdy realizoval. Kdo ví? Jsem si jistý, že by nebylo složité spojit si mě a mou matku i na základě jiných mých aktivit na webu. Bylo to zajímavé, ale ne šokující. A tak jsem pokračoval.
Níže na seznamu jsem objevil další, mnohem znepokojivější fakta o tom, co všechno o mně Google ví. Vyšlo najevo, že zná a spojuje si mě i s mou babičkou (z otcovy strany), která je ještě naživu a zdravá, ale nikdy nepoužívala internet, a s mým dědečkem (z matčiny strany), který zemřel letos v březnu, aniž by také kdy použil internet.
Tohle už bylo znepokojující, a to z několika důvodů. Tím největším bylo, že se ani jeden z nich nikdy nepřipojil k síti. Ani jeden z nich dokonce doma neměl připojení k dispozici. Google nicméně znal jejich přesnou adresu, jejich plná jména včetně toho, které dostali při křtu. Takové věci bych o svých prarodičích nejspíš neřekl ani vám. Jasně, mohl bych s vámi za nimi po paměti zajet, ale fakt je, že bych si jejich přesnou adresu vybavoval stěží.
Prostě vím, kam jet. Věc, která mě ale zdaleka nejvíc dostala, bylo, v jakém formátu byly údaje na seznamu uvedené. Bylo to celé velkými písmeny, což odpovídalo tomu, jako by adresu vygeneroval stroj. Já sám bych takhle adresu nikdy nenapsal – velkými tiskacími písmeny píšu jen rukou a na papír. Jakmile jsem to viděl, začal jsem zjišťovat, jak se Google vůbec dostal k téhle informaci a jak si ji spojil se mnou.
Jaké další informace o mně a mé rodině Google shromažďuje a já to přitom nevím?
Odkud ty informace pocházejí? Od marketérů, kteří je shromažďují? Nebo od někoho, kdo se specializuje na krádeže identity?
A konečně: jak si nás spojili? Nikdy jsme nebyli přátelé na Facebooku. Děda mi nikdy neposlal jediný e-mail. Jak už jsem říkal, nikdy internet nepotřeboval a nikdy ho nevyužíval.
Mrkněte pro zajímavost na svá data na stránkách:
chrome://settings/addresses
chrome://settings/passwords?search=credentials
Joe Toscano
COOLna 
Napsat komentář