Od poloviny minulého století západní civilizace objevila „kouzelnou hůlku“ v postupu, jímž vedla mládež k primitivismu – v oblékání, v řeči, v úrovni znalostí, ale především v prožívání – a tak formovala z lidí spotřební masu konzumující to nejziskovější zboží pro byznys. Země východního bloku se po pádu opony také nenechaly dvakrát pobízet a následovaly západní vzor. A dnes se ona „čarovná hůlka“ vesměs změnila v pořádný „klacek“, který ubíjí celou kulturní vrstvu národů a zaměňuje lidský intelekt za sadu myšlenkových stereotypů označovaných jako „internetové memy“.
Od školních lavic dělá z touhy po poznání pro drtivou většinu populace cosi pod úrovní společenské prestiže. Nová filosofie života velmi zjednodušila manipulaci společenským vědomím většiny obyvatelstva a předala otěže do rukou lidí pocházejících z této nové společenské vrstvy. Lidí, kteří ztratili schopnost přijímat dokonce i „staré“ znalosti, které předchozí pokolení nashromáždila během věků růstu a prosperity. Schopnost nové společnosti mravně se zdokonalovat nebo rozvíjet základní znalosti se stává stále pochybnější a existuje už pouze jako teoretický předpoklad, nikoli jako skutečný faktor společenského rozvoje.
Úzký okruh vyvolených, který udržuje mechanismus memetického nazírání světa prostřednictvím internetových blogů, fór, messengerů a dalších nástrojů sociálních sítí, se zároveň dostává do role rukojmí, jemuž nová „generace Z“ nevyhnutelně zasadí smrtelný úder. Generace Z není schopna odlišit digitální svět od reálného světa bez internetu (a volit mezi nimi), není ochotná navazovat přímou komunikaci, proniknout do všech pórů plného života a tento život promítnout třeba do různých forem umění. Pokolení internetových mileniálů je odsouzeno nést na svých bedrech digitální utopii, která na ně byla uvalena a připravila je o chuť, barvy a radost ze skutečného světa.
Společnými rysy generace Z vychovávané virtuálním světem jsou neschopnost vnímat lidské emoce a pocity druhých, neschopnost navázat přátelské kontakty s vrstevníky, sebeláska hraničící s egocentrismem, úplná absence kolektivního cítění a především progresivní infantilismus (uvíznutí v dětství).
Mileniálové vyrostlí na smajlících, chatech a internetových sociálních sítích nepřijali systém hodnot a názorů založený na etnicko-kulturním dědictví společnosti, v níž žijí, a vnímají virtuální svět jako svou vlastní vnitřní hodnotu.
Co bychom po nich mohli chtít? Netřeba se vůbec namáhat – mechanismus ovládání jejich intelektu je znám. Je jím internet. A každý, kdo vstoupí do sítě, může snadno vložit do jejich mysli „to své rozumné, dobré, věčné“.
Je zcela zřejmé, že generace Z sama v sobě nese rysy hypertrofovaného „Já“, které v ní živí globalizace svým rušením politických a národních hranic – a tedy i tradičních společenských hodnot: Osvoj si základní teze, že vzdělávání je placená služba, rodina – obchodní smlouva, tvůj vlastní smartphone – jediný zdroj informací, jejichž spolehlivost určuješ podle svého vkusu, a život online je hlavním vyjádřením tvého „já“. Podobných generačních atributů přibývá každým dnem, rok co rok. Síť si vytvořila své vlastní hodnoty. Předurčenost internetovými myšlenkovými geny (memy) se stala silnější než reálná životní zkušenost.
Zdroj této nové síly je docela prozaický. Peníze. Instagram, Amazon, Facebook, Twitter, YouTube, blogeři různého kalibru … Čím více uživatelů přitahuje určitý informační zdroj, tím horlivěji se do něho zaplétají různí inzerenti, prodejci, marketingoví manažeři a spolu s nimi také politici, propagandisté a četné „útky“ administrátorů. Nejvlivnějším účastníkem YouTube je dnes PewDiePie se 102 milióny odběratelů. Tištěné a elektronické noviny obou Amerik dnes nedosahují ani 30 milionů čtenářů. Co je tak zajímavého na PewDiePie? Dělá vtipné klipy pro videohry a „online“ kulturu.
V rukou této generace bude velmi brzy osud většiny zemí světa. Dnešní mládež je z velké části nezodpovědná a nespolehlivá, což jsou typické rysy infantilního egocentrismu a spotřebitelského postoje k životu.
Statistiky uvádějí, že při nástupu do zaměstnání vyžadují mileniálové nadprůměrné platy, aniž by měli praxi a vzdělání. Od dětství jsou zvyklí dělat všechno klikáním na „tlačítka“, a tak chtějí procházet i reálným životem.
Nejsmutnější na všem je, že po této generaci Z už nenastoupí žádná nová – pracovitá a cílevědomá. Sociální fenomén, který zakořenil ve společnosti, je nesmírně obtížné překonat. Vyžadovalo by to stejnou pracovitost a cílevědomost, jaké se obecně nedostává.
Podle průzkumu Pew Research Center se počet dospívajících lidí, kteří čtou noviny, za deset let od roku 2009 do roku 2018 celosvětově smrskl ze šedesáti procent na dvacet. Polovina mladých Indů již nenavštěvuje největší anglojazyčné stránky Times of India – ale upřednostňuje zprávy z Hollywoodu.
Nyní si představme, že jednu třetinu populace planety tvoří právě ti, kteří ještě nedosáhli věku dvaceti let. Tato generace Z brzy nahradí hráče (Y), kteří překročili práh jednadvacátého století ještě se znalostí skutečné, nikoli virtuální reality.
Teenageři současně překvapivě rychle pochopili, že mají ve svých rukou obrovskou moc. Švédská dívka s narušeným vědomím nás vládne významné části světa mileniálů ze své „klimatické školy“. Protesty teenagerů a studentů vedou k rezignaci prezidentů a vlád od Chile po Hongkong. Jejich destruktivní akce řízené ze sociálních sítí mohou brzy drasticky změnit politiku a ekonomiku celé naší planety.
Netuší při tom, že sami jsou jen nástroj v rukou hráčů za oponou, kteří pochopili, že tradiční generační střet mohou pomocí techologií dnes využít ke skutečné generační válce: děti nenávidí své rodiče a prarodiče – a otevřeně jim vyhrožují. Podaří se loutkovodičům nedospělců nastolit jejich pomocí diktaturu, která již téměř selhala?
Jsou ještě schopny ostatní generace ubránit se totalitě generace Z?
Jelena Pustovojtová
COOLna 
Napsat komentář