Na základě řady studií víme, že tanec působí pozitivně jak na momentální náladu, tak na celkovou fyzickou zdatnost, strukturu mozku i kognitivní funkce, tedy například paměť, pozornost a schopnost koncentrace nebo rychlost zpracování informací. Aby na nás tanec působil takto příznivě, musíme se mu věnovat pravidelně. Jít jednou za rok na bál nestačí. Pozitivně na náš mozek však nepůsobí jen tanec. Kdokoliv se pravidelně hýbe, ať už třeba běhá, jezdí na kole, chodí na procházky, tím trénuje nejen své tělo, ale posiluje i svůj mozek a kognitivní funkce.
Už bylo jednoznačně prokázané, že celoživotní fyzická aktivita zvyšující fyzickou zdatnost zlepšuje také kognitivní funkce a je do určité míry prevencí Alzheimerovy choroby a dalších typů demence.
Co se po půl roce tanečních hodin změnilo?
Jednoduše řečeno, jejich mozek se změnil. Neuropsychologické vyšetření a také vyšetření na magnetické rezonanci ukázala, že u seniorů, kteří se pravidelně věnovali tanci, došlo ke zlepšení kognitivních funkcí a také ke změnám v jejich mozku. Ve srovnání s kontrolní skupinou, která necvičila, a také se stavem před začátkem tanečních hodin došlo ke zbytnění tloušťky šedé mozkové hmoty zejména v oblastech spánkového a týlního laloku. Tyto části mozku jsou důležité pro učení se novým pohybům a také pro napodobování nových pohybů. Navíc se lépe propojily jednotlivé mozkové struktury i v dalších částech mozku, konkrétně v oblasti čelního laloku, který je zodpovědný za funkce jako pozornost nebo schopnost koncentrace. Po půl roce pravidelných tanečních hodin se tak u seniorů zlepšila jejich pozornost i další kognitivní funkce, které potřebujeme při každodenním životě, například při plánování různých věcí nebo při strategickém uvažování. Pozitivní vliv byl prokázán jak u zdravých seniorů, tak ve smíšené skupině zdravých a těch s mírnou kognitivní poruchou.
V čem se podle vás jako neuroložky liší tanec od jiných druhů pohybu?
Myslím si, že rozdíl není jen ve složitosti pohybů ve srovnání například s chůzí nebo během. Obecně řečeno, jakýkoliv pravidelný aerobní pohyb, jako je chůze, jízda na kole nebo plavání, má pozitivní vliv. Zásadnější rozdíl je v tom, že tanec je komplexnější aktivitou, která vyžaduje zapojení více mozkových oblastí, sítí a center. Nejedná se tedy jen o monotónní, stále stejný pohyb, jejž mnoho lidí považuje za poněkud nudný, ale jde o něco zajímavějšího s prvky experimentování a učení a pro řadu z nás příjemnějšího. Už jen příjemná hudba na nás působí pozitivně. Důležité je uvědomit si, že z hlediska pozitivního vlivu na struktury mozku i kognitivní funkce opravdu nehraje roli, jak moc je tanec „dokonalý“, ale to, že se hýbete a je to pro vás příjemné. Zároveň to od nás však vyžaduje určité úsilí, zapojení pozornosti, koncentrace, paměti, zrakově-prostorových i řečových funkcí a také určitou fyzickou kondici.
neuroložka Irena Rektorová z brněnského institutu CEITEC
COOLna 
Napsat komentář