Například potřeba neustálé komunikace, jak se často radí, je prostě mýtus. Nepotřebuju si neustále povídat. Já hlavně potřebuju něco zažívat. Původním významem latinského slova communicare je sdílet nikoli sdělovat. Sdílet prožitky, emoce. Nepotřebuju pořád mluvit nebo něco číst.
Mohu se sice vědomě rozhodnout nemít vztah, ale moje základní potřeba je nějaký vztah mít. Moje lidství se rozvíjí v interakci s druhými. Bez lidí se cítíme deprivovaní, začínají nás ovládat podivné až sociopatické tendence.
Nic neprožívat je snadnější.
Ale mnoho mladých lidí je vychováváno v tom že následky nést nemusejí, nikdo je to nenaučil. Proto se často schovávají do světa hraní počítačových her a sledování porna. Mluvit s lidmi, něco s nimi sdílet, je pro ně moc složité. Musí vystoupit ze zóny komfortu, té pohody. Skutečné vztahy jsou složité a komplikují život.
Průšvih je v tom, že česká kultura není na práci s emocemi vůbec připravená. Rozvoj emoční inteligence u nás téměř neexistuje.
Zjistila jsem, že je mi nepříjemné být napojená čtyřiadvacet hodin denně. A když okamžitě neodepíšu, lidi se ozývají:\“Co se stalo? Ty ses naštvala? Proč neodpovídáš?\“ Toho bych se chtěla zbavit.




Napsat komentář