Ovšem ta hranice fóru a divnosti je velmi křehká.
Na mnoha zakázkách jsme se opravdu snažili, chtěli jsme, aby to bylo krásné, detaily bezchybné, a ta věc nakonec nedopadla, něco nezacvaklo. Asi když věci necháte být, máte dobrý úmysl a pracujete poctivě vnitřně, tak někdo nahoře – nějací andělé – za vás tu hru dohrají. Těmto věcem věřím. Je něco mezi nebem a zemí, co pracuje mimo mé konání, stále jsem tím překvapován.
Jsem za to vděčný, ale nepřeceňuji obecně význam oceňování. Svět je rychlý a nenasytný, příště to bude zase někdo jiný, pak zase někdo jiný, pak zase… Spěcháme, soutěžíme, kategorizujeme. Každý rok je nějaké \“nejdůležitější\“ mistrovství, nejnavštěvovanější olympiáda, nejdražší koncert. Takový princip chléb a hry. A mezi tím se dějí ty opravdu důležité věci.
COOLna 
Napsat komentář