COOLna

….dědictví času a kultury…


Duben 2019

  • Dále – Rutger Kopland

    Ted víme, že jsme ztraceni, už jen tento kout nám zbývá. Prší, déšť táhne se až k obzoru i moře šedozelených kopců, za vlnou vlna od lesa k lesu. Naše karty nechali jsme stranou, někde, beze vzteku, bez melancholie: řekly nám jen to, co dávno víme, odkud jsme přišli. Ne však, kde jsme teď. V Continue reading

  • Jen tolik – Austra Skujinová

    Jen tolik radosti jsem dnes měla, jako když nachový odlesk zapadajícího slunce vrhne duhu do dešťové kaluže. Jen tolik lásky jsem v životě měla jako polibek v hospodě, tak laciný a prchavý, že na druhý den ráno bilo srdce klidně jako na věži zvon. Jen tolik. Continue reading

  • Mandrigal o mokré krajině – Dámaso Alonso

    Jehla pomyšlení šije pro tohle světlounké děvče modré šaty, zvláštní styl. Co steh, výplod fantazie: nitě zapůjčí prý deště, klidné moře dodá tyl, vítr potom vyzkouší ještě. Continue reading

  • Zůstal jen příběh – Suníl Gangopádhjáj

    Jen příběh zůstal a nic víc když sen čaroděj přirazil dveře stačil už jen malý krůček byla tam zlata řeka Kdo znovu spoutá toulavou touhu Návrat je žíznivý Všude jen zrníčka písku pod pískem písek a víc nic krutá sluneční výheň pozřela všechen stín Noc jako černý trn jazykem probodla všechna slova Zrníčka písku a Continue reading

  • Jenom dvě slzy – Amrita Prítamová

    Jenom dvě slzy to byly. Dva pramínky kůži spálí. Žhavá láva z našich očí tekla ránem k večeru. Dva plamínky svíci pálí, když jsme tam svícny rozsvítili. Jenom dvě slzy to byly. Dva pramínky oči spálí. V pramenech jsme se milovali, slzami slzám přísahali, v mé řece přečetl sis vlastní vzpomínky. Dva kamínky v jiskrách Continue reading

  • Bohuslav Reynek – Nevím

    Vše se modlí u mne, okna zavřená i otevřená, dveře zavřené i otevřené, podlaha prostřená tvrdě, siné zdi holé, vzepjatá střecha… Vysoko visí hrozny mých tužeb… Vysoko Bůh jest, výše než slunce a měsíc, pokojně v dlaních svých drtí Hrozný mých tužeb – dívám se, nevím, kdo bude píti víno vyslyšení… Continue reading

  • Život – Vincente Aleixandre

    Jakýsi papírový ptáček v hrudi praví, že čas polibků nenadešel; žít, žít, slunce neviditelně skřípe, polibky nebo ptáci, pozdě či záhy nebo nikdy. Ke smrti stačí pouhopouhý šelest, jenž ozve se, když zmlkne jiné srdce, či tamten cizí klín, jenž na zemi je zlatavým korábem pro plavé vlasy. Obolavělá hlava, zlaté skráně, zapadající slunce; ve Continue reading

  • Warmth of love

    i hope you find someone so full of love in their heart that if this world ever makes you feel cold again, the love in their heart will keep you warm. Dhiman Continue reading

  • Štěstí je v přítomném okamžiku.

    Štěstí je v přítomném okamžiku – nemusíme si ho zasloužit. Necháváme se svazovat pravidly a nakládáme na sebe povinnosti, a máme pocit, že štěstí přijde jaksi potom. Potom, až všechno uděláme správně. To je ale právě ta hra nesvobodného světa. Osvobodit se od této iluze, to je štěstí. Jaroslav Dušek Continue reading

  • Vlastní bible mého ega

    Nic není dané, mám naději, že když budeme dělat všechno pro to, abychom prvně sami sebe potěšili a potom hned s tím vlastně těšili druhé, pak to co mylně nazýváme zlem, zmizí. Se \“zlem\“ nemá smysl bojovat, dobré klíčí a roste v tobě! A svět bude stále lepším místem, když ho růst necháš. Když je Continue reading

krematorium