Když se jí zeptám, jak se má, řekne mi:\“Bezva, bezva, bezva.\“
Co chci říct: Ty za to nemůžeš.
Co chci říct : Není to tvoje vina.
Na jiném fóru si čtu zprávy o tom, jak najít životní vášeň. Konsensus: Zkuste všechno! Ujistěte se, že jste si udělali všechny kvízy v Jaké barvy je tvůj padák?
Netuším, kde jsme přišly k tolika přáním; teď si nedokážu vybavit ani jedno. Co jsme ale tehdy mohly chtít?
Snažím se neudělat si zvyk ze hry na kdyby: kdybych dokončila vysokou, byla bych tohle nebo tamto nebo něco jiného. Snažím se tuhle hru nehrát, protože vždycky skončí stejně – tak, jak to je.
Ale občas se stane, že se něco naprosto nečekaně vynoří – jako pradávná svíčka z nějaké potopené lodi.
Netuším, jak mi může být třicet. Necítím se na třicet, ne tak, jak jsem se rozhodně cítila na devět, třináct a jednadvacet.
Nepotřebujeme víc vzpomínek. Je dost těžké vypořádat se s těmi, které už máme.
\“Neklaďte to za vinu nikomu jinému,\“ prohlásil William Mulholland, když se dozvěděl, že se přehrada sv. Františka protrhla. \“Přišijte to mně. Pokud došlo k chybě v lidském úsudku, může za to člověk.\“
Přišít vinu! Jako knoflík na sako.
COOLna 
Napsat komentář