Opřeš se o mé rameno
a já jsem rázem okřídlený.
Jako kdybys rozestřela
své hebounké černé peří,
k nejbělostnějším nebesům
mne tvoje slova povznášejí.
Je ticho. Chvíle vytržení.
Usedám opět za svůj stůl,
však z ramene se řine krev
a tvoje nepřítomnost bolí.
COOLna 
Napsat komentář