Nutnost přepínat mezi dvěma jazykovými módy stresuje systém řízení pozornosti. Lidé mluvící více jazyky se musí ustavičně rozhodovat, který z nich použijí. Jejich mozek jim neustále nabízí výrazy v jiné řeči než v té, s jejíž pomocí se právě vyjadřují, jež by mohly být přiléhavější. To je sice zatěžuje a zpomaluje, ale zároveň i cvičí. Dokážou se pak lépe rozhodovat a soustředit. Jsou lepší i v úlohách vyžadujících multitasking, jako je třeba telefonování, řízení auta nebo hraní na bicí. Bi- nebo vícelingvní jedinci dokážou podle současných názorů lépe filtrovat podstatné informace od nepodstatných a rozhodnout, co je v daném okamžiku důležité. Rozdíl je lépe patrný v dětství a ve stáří, protože v obou těchto životních etapách je kontrola pozornosti o něco horší. Znalost cizích řečí také zpomaluje nástup prvních příznaků Alzheimerovy nemocí až o čtyři roky. Ačkoliv se starší lidé hůř učí správné výslovnosti, účinky studia na zlepšování výkonu mozku se jich týkají také, takže není důvod, proč by se do něj neměli pouštět.
Radek John, biolog
COOLna 
Napsat komentář