Život není ani dobrem, ani zlem,
je místem pro dobro a zlo.
Jsme zrozeni k životu v pospolitosti,
naše společenství je velmi podobné kamenné klenbě,
která by se rozpadla,
kdyby se kameny vzájemně nepodpíraly –
to je drží pohromadě.
Žít se musíš učit po celý život,
a čemu se asi budeš divit,
po celý život se musíš učit umírat.
Je nevděčný,
kdo nazývá křivdou konec potěšení,
je hloupý, kdo se domnívá,
že lze mít zisk jen z přítomného dobra,
kdo se neraduje i z dobra minulého
a nepovažuje za jistější to, co už je pryč,
protože nemusí mít strach,
že to přestane existovat.
Především se musíme mít na pozoru,
abychom se jako ovce nehnali za stádem těch,
kteří jdou před námi,
a abychom nešli tudy,
kudy jdou jiní,
místo abychom šli tudy,
kudy se má jít.
Není dobré udržovat svou mysl stále ve stejném napětí,
je třeba ji také rozptýlit.
I duchu musí být popřáno osvěžení;
po odpočinku se zvedne k další činnosti
lepší a bystřejší.
Zlatá uzda
nečiní koně
lepším.
Říkejme to, o čem jsme přesvědčeni,
buďme přesvědčeni o tom, co říkáme,
řeč nechť je v souladu se životem.
Jestliže si stěžuješ, že někdo umřel,
stěžuješ si, že byl člověkem.
Všichni lidé mají stejný úděl :
kdo se narodil, na toho čeká smrt.
Lhůty jsou různé, konec je stejný.
Jestliže jednou vystoupíme
z tohoto kalů neřestí a zla do vznešené výše,
čeká nás duševní klid
a po zahnání omylů naprostá svoboda.
Chceš vědět, co k ní patří?
Nebát se lidí, nebát se bohů ;
nechtít nic hanebného ani přílišného;
dokonale ovládat sám sebe.
Patřit sám sobě je nedocenitelné dobro.
Nejdůležitější ochrana před nemoci je podle hippokratovské lékařské tradice střídmost a zdravý způsob života. Přirozený stav člověka je zdraví. Objeví-li se nemoc, je to proto, že příroda \“zajela na slepou kolej\“ v důsledku tělesné a duševní nerovnováhy. Cesta ke zdraví člověka je uměřenost, harmonie a zdravý duch ve zdravém těle.




Napsat komentář