Narazil jsem shodou okolností na výsledky jedné studie světově proslulého antropologa Paula Ekmana, který se zaměřuje na analýzu výrazu tváře, autora desítek knih o neverbální komunikaci a také jednoho z hlavních scénáristů mimořádně vydařeného televizního seriálu Anatomie lži. Ekman zjistil, že i příslušníci jednoho kmene v Papui-Nové Guineji, kteří nikdy neslyšeli o západní kultuře a také byli známi pro své neobvyklé kanibalské rituály, se usmívali týmž situacím, jimž bychom se smáli i my. Jinými slovy: dá se říci, že od Papuy-Nové Guineje až po Hollywood, od Tokia po Prahu se usmíváme zhruba stejně často a podobným věcem. Podle Ekmana tak činíme proto, abychom vyjádřili radost a spokojenost.
Více než dvacetkrát za den se usměje přes třicet procent dospělých, naopak méně než pětkrát denně vyloudí úsměv čtrnáct procent lidí. Kam se hrabeme na děti, ty se usmějí až čtyřistakrát za den.
Možná vás překvapí, že s úsměvem na rtech se vlastně i rodíme. Jiný výzkum, za použití 3D ultrazvukové technologie, potvrdil, že se děti usmívají dokonce již v děloze. Když se narodí, usmívají se miminka dále, ze začátků hlavně ve spánku. Dokonce i slepá novorozeňata se usmívají při zvuku lidského hlasu. Úsměv je zkrátka jedním z nejzákladnějších způsobů našeho vyjadřování.
Také jsem si našel, že jeden úsměv může nabudit mozek do takové úrovně jako dva tisíce tabulek čokolády, což samo o sobě nezní špatně. Jenomže většina z nás by tolik čokolády nesnědla. Naštěstí ve stejné studii najdete i jiný přepočet. Úsměv osoby, kterou milujete, je prý stejně stimulující, jako když dostanete 25 tisíc dolarů v hotovosti.A to opravdu není špatné. Možná proto se usměvaví lidé dožívají vyššího věku.
Daniel Köppl
COOLna 
Napsat komentář