To je trochu paradoxní. Jedna česká influencerka například na Instagram napsala, že nechce lidi zatěžovat, když má špatnou náladu. Že už tak je svět plný špatných věcí, tak s nimi chce sdílet jen ty pozitivní. Ale máš pravdu, že prezentování jen světlých stránek života vytváří hrozně falešnou představu.
A vždycky platilo obvyklé: „Kéž bych teď byla tak tlustá, jako jsem byla, když jsem si myslela, že jsem tlustá.“ Od těch patnácti se sebedůvěrou bojuju. Nikdy jsem neměla recept, jak ji získat. Povedlo se mi to, až když jsem začala hodně cvičit a uvědomila jsem si, že pro sebe dělám to nejlepší, co můžu. Že víc to nejde. V tu chvíli se to zlomilo. Pochopila jsem, že nikdy nemůžu být třeba tak hezká jako někdo jiný, vždycky to budu já. Musím se ale snažit být svou nejlepší verzí. V tu chvíli se mi začalo dařit mít se ráda. Avšak stále mám problém například s uvědoměním si vlastních úspěchů, mám tendenci pořád se hnát za něčím dalším. Pomáhá mi zastavit se a říct si, co všechno se mi povedlo. A další důležitá věc, která se opomíjí, jsou zdravý vztahy. Já sama jsem se léta plácala ve vztazích s kluky, kteří mi sebevědomí absolutně nedodávali. Znám strašně moc holek, který to tak mají taky, že jsou zamilovaný do někoho hlavně proto, že je nechce. Ale to, že se člověk stále žene za někým, kdo o něj vlastně nestojí, mu nikdy sebevědomí nepřinese. Snažíte se pro něj být dobrý a ono to furt nestačí. Takových vztahů jsem měla mraky. Řešením je vymotat se z tohohle kruhu a najít si někoho jiného. Někoho, kdo člověku dodá sebevědomí, kdo mu dá najevo, že se mu líbí a že ho má rád takového, jaký je. To je důležitý základ. Jak se totiž můžu mít ráda, když mě nemá rád ten, s kým žiju? To podle mě nejde. Nakonec taky hodně pomůže, když člověk dělá, co ho baví.
Když je člověk úzkostný, přehnaně přemýšlí nad vším, i sám nad sebou. Zanalyzovala jsem se od A do Z, ze všech stran, a to pomůže hodně. Poznat se je krok jedna. Krok dvě je smířit se se sebou. Člověk si hrozně věcí vyčítá a vnitřně se za ně fackuje, že to neměl dělat. A to je blbě. Musí si říct, že je holt takový a že sám se sebou bude žít ještě hodně dlouho, tak je lepší se s tím smířit než proti tomu neustále bojovat a nemít se rád. Pak máte i víc jasno, co chcete a co nechcete, protože víte, jaká jste a že to nezměníte.
Třeba jsem dala na Instagram fotku, kde sedím a mám na břiše špek. A lidi mi psali: „Měla bys zhubnout deset kilo, Markéto.“ Ne, já nebudu hubnout deset kilo jen proto, abyste vy byli spokojení. Vy už tu realitu vůbec nedokážete vnímat. To je to, co z nás sociální sítě udělaly – dementy, kteří nemají rádi jakoukoli vrásku, špek či strii. Přitom je to normální.




Napsat komentář