Ruku v ruce důvěrné,
tak šli jsme cestou za město
vánek nám čechral vlasy rozverné
a říkal jsem ti – nevěsto.
Tehdy byl modrý den jak len,
klíč k ústům trčel v zámku,
nač mluvit, když byl den
jak kalich svatostánku?
Tak podnapilí jako absinthem
jsme přicházeli domů,
kdy měsíc česal hřívu nad žitem
a šeptalas: co řeknou naši tomu?
COOLna 
Napsat komentář