Jiří Orten – Končiny štěstí

Končiny štěstí, končiny ticha,

kde končíte, kde končí konec váš?

Jako se žije, jako se dýchá,

milenku čekáváš.

A ona přichází a chce ti něco říci

o tajemství, jehož má plnou hlavu

a které, jako všichni kouzelníci,

schovala do rukávů.

Neumíš uhodnout, až potom, když ti zmizí,

pomalu pochopíš,

že moudrá dívka zhola nic nenabízí,

neboť vše dala již.

Cesta k mrazu (1940)