Ty, kdo jsi cítil – John Keats

Ty, kdo jsi cítil v tvářích zimní vítr

a viděl tvary mraků sněhových

i vršky jilmů v přimrazených hvězdách,

pro tebe jaro bude dobou sklizně.

Ty, kdos sis četl knihu jedinou

ve světle tmoucí tmy a vytrval jsi

noc za nocí, když Foibos chyběl nám,

tobě buď jaro trojnásobným jitrem.

Ó, nebaž po vědění – ač je nemám,

je moje píseň rodnou sestrou tepla,

ó nebaž po vědění – ač je nemám,

večer mi naslouchá. A kdo se brání

myšlenkou na zahálku, není líný…

Nejvíc bdí ten, komu se zdá, že spí.