Že se nedáme a nezměníme svůj způsob života. Jenže.. Ono se už stalo. Kvůli bezpečí akceptujeme postupné ukrajování svých svobod. Bezpečnostní kontroly, kamery na každém rohu. Stát o nás chce vědět vše, koukat se, co si prohlížíme na internetu, s kým si voláme. A my to chápeme. Protože máme strach. Možná i proto jsme mnohem víc hysteričtí. Nesnášenliví. A to i k sobě navzájem.
Zní to ošklivě, ale možná už nadešel čas přehodnotit náš všeobjímající humanismus, milosrdenství bez omezení, toleranci za každou cenu, otevřenou náruč bez podmínek.
Téma 23/2017




Napsat komentář