COOLna

Dnes se ve Švédsku sběrné stanice nacházejí maximálně 300 m od všech obydlených oblastí a většina občanů třídí odpady do kontejnerů umístěných v každém bloku zástavby. Aktuálně se proto může severská země pochlubit až 99 % recyklací. Z novin vzniká tzv. papírová hmota, lahve se taví a znovu využívají, z plastů se po přetavení stávají nové produkty, biologický odpad se kompostuje nebo hraje důležitou roli při výrobě bioplynu. Švédsko se navíc nebojí spalování (jež je pro mnohé státy kontroverzní), nebo%t si uvědomilo jeho energetický potenciál. Přibližně polovina smetí proto putuje do speciálních spaloven a mění se tam na elektřinu i teplo, které se následně rozvádějí do domácností. A právě spalování zdokonalila severská země natolik, že musí roně importovat až 700 000 t odpadu ze zahraničí.
I tamní spalovny namísto toxického kouře z jejich komínů vypouští z 99, 9 % pouze oxid uhličitý a páru. Z popela se posléze vyberou kovy a odešlou se k recyklaci, Další zbylé složky se přimíchávají do stavebních směsí při budování i opravách silnic. A teprve poslední 7 % odpadu putuje na skládky. Ani 99% recyklace však Švédy nenechala usnout na vavřínech. Tamní společnost dnes \“bombardují\“ televizní spoty a informace z dalších análů, které obyvatele učí nakládat s vysloužilými předměty a využít je i poté, co splnily původní funkci. Po firmách na švédském trhu se zas požaduje výroba produktů, které buď vydrží déle nebo se snáz recyklují.
V současnosti funguje ve Švédsku 32 spaloven. Do 810 tisíc domácností rozvádějí teplo, zhruba do 250 tisíc domovů pak elektrický proud.

100+1 2/2017