Objímej, líbej mě, svírej mě, moje pan,dechem z úst do úst mě celého prohřívej,tisíce polibků, tisíce mi jich dej,vždyť láska nezná mez a nezná počítání. Líbej mě zas a zas, pročpak se schováváte,krásné rty, pro dobu, až budete jen stína až se budete líbat jen s podsvětím,bledé a bez barvy, bez nachu, který máte? Zaživa Continue reading

Miláčku, vstaňte již, smí se tak dlouho spát?Hle, skřivan na nebi se dal už do svých trylkůa slavík milostný pěje též notnou chvilkusvou píseň o lásce z houštin a ze zahrad! Vzhůru – a pojďte se podívat na svůj sad,na růže rozkvetlé, na perly rosy v trávě,na záhon fialek, který vy přemítavěchodíte každý den navečer Continue reading

Přitiskni, moje milá,svá sladká ústa  mým,abys mi ulevila,nebo se utrápím,polož mi kolem krkutu svoji bílou ruku. A pak tvář blízké tvářemi pohleď do očí,ať mi ta tvoje záředo srdce přeskočí,vždyť pije usouženojen lásku a tvé jméno. Bývalo dřív tak směléa hrdé celý čas,teď se však vzdalo celétvé kráse napospasa v hoři blaženo je,jenom když zemře Continue reading

Tu kytici, kterou vám posílám,jsem uvil z květů, jež se v sadě skvěly,a kdybych je dnes neotrhal sám,byly by zítra všechny opršely. Vezměte si je, paní, za příklad,vždyť vaše krása, i když kvete právě,bude též vkrátku celá zvadlá státa náhle zajde jak ten kvítek v trávě. Čas pomíjí, čas pomíjí, má paní,ach ne, čas ne, Continue reading

Víc než má jaro květů v hájia podzim hroznů které zrají,víc než má léto parných dnůa zima jíní po ránu,víc než má moře ryb a rakůa širé nebe chmur a mraků,víc než má Bretaň kamenůa Auvergne čistých pramenů,víc než má půlnoc hvězd a svícía prales větví šelestících,mám já, má paní, kvůli vámhluboko v srdci běd Continue reading

Ach, lásko, jak je krásná moje milá,když vzhlížím k jejím purpurovým rtům,anebo k očím, těm svým vladařům,anebo k tváři, jež mě uchvátila. Ach, lásko, jak je krutá má paní,když pohrdá a probouzí můj žal,když vzdoruje, tak že bych zaplakal,když odmítá a znovu mě tím raní. Ta její krása chutná jako med,ta její krutost pálí jako Continue reading

Chci zemřít pro tvou krásu, paní má,pro oči, jež mě jaly do svých tenat,chci zemřít pro tvá ústa úsměvnáa polibky, jež nutí láskou sténat, chci zemřít pro tvé vlasy jako noc,pro něžnou křivku prsů, pro krok laní,pro přísnost sladké dlaně, jež má mocmě rázem uzdravit i na smrt ranit. Pro samet pleti tvé chci život Continue reading

To, že smím svírat v pažích den co dentisíce vonných lilií a fialvíc než ten břečťan, který s láskou přijaltisícem rukou milovaný kmen, to, že má tvář už hořem nežloutne,že moje blaho najednou tak vzkvetloa že mám tmu teď raději než světlo,to vše je tvoje milost, božský sne. S tebou bych věru vzlétl do nebe,ale Continue reading

Chtěl bych se zvolna jako hustý proudzlatého deště snášet bez přestánína sladký klín své milované paní,když jí sen přijde v oči ulehnout. Chtěl bych se přihnat jako bílý býka pak ji unést na svém silném hřbetu,když jako květ, jenž budí úžas květů,pomalu kráčí v dubnu přes trávník. Chtěl bych už jednou zkonejšit svou strázeňa jako Continue reading