COOLna

Od starověku je bez ceněnou dřevinou pro své léčivé účinky. Farmaceuticky využívanou drogou jsou květy. Květy černého bezu jsou díky svým léčivým vlastnostem (snižují horečku, podporují pocení a celkově uvolňují) oblíbeným lékem při nachlazení.  Případně je lze použít i jako prostředek proti revmatu a neuralgickým bolestem. Bezová kůra má projímavé účinky.

Kůra má podobné léčebné účinky jako list, avšak silnější. Nejúčinnější částí rostliny je kořen; užíváme ho především k přípravě kloktadla. Květ černého bezu obsahuje glykosidy (např. sambunigrin ), organické kyseliny (kyselinu jablečnou, octovou a valerovou), třísloviny, flavonoidy (rutin, kvercetin). Zralý plod obsahuje anthokyanová barviva, organické kyseliny, pektin, vitaminy A, C, B1, B2, B6, B12, kyselinu pantotenovou a silici. Plody také obsahují alkaloidy sambucin a cholin, které patří mezi nejúčinnější látky proti skleróze. V bobulích bezu černého se nachází kvercetin-3- rutinosid. Přítomnost tohoto flavonoidu v ovocné šťávě lze využít k průkazu jejího falšování.

Bez dále obsahuje značné množství stopových prvků – vápník, železo, hořčík, měď, fosfor, zinek a spoustu dalších. Listy a nezralé plody obsahují kyanogenní glykosid sambunigrin, takže jsou mírně jedovaté. Proto plody před vnitřním užitím povaříme, syrové konzumujeme výjimečně a v malých dávkách. Obsahují totiž cholin, který se v organismu mění na acetylcholin, známou protirakovinnou a protisklerotickou látku. Plody bezu černého jsou vhodné i pro výrobu pálenky, neboť obsahují přes 7 % cukru a veliké množství aromatických látek, které propůjčují pálence zcela typické vlastnosti. Z plodů lze vyrobit i ovocné víno, mošty, čaje, sirupy a džusy. Šťáva je oblíbená v domácím léčitelství.

Plody – bezinky – se dosud hojně využívají, kmen a listy jsou však lehce jedovaté a mohou působit dráždivě. Doba sběru květu je v období května až června, plodu v srpnu až září.


David Zemánek
Výživový a potravinářský význam jedlých ovocných druhů čeledi Adoxaceae
(diplomová práce)