COOLna

„Vůně spíš než pohled nebo zvuky strhá struny vašeho srdce“. 
(Kipling)

Módní návrhářka Coco Chanel spolu s parfumérem Ernestem Beauxem vytvořila parfém Chanel No 5, který jako jeden z prvních na světě obsahoval kromě přírodních substancí v základu parfému, také umělá aromata. Šlo o nově objevené aldehydy.

Čichové informace navíc vstupují přímo do regulace našeho emočního prožívání a sociálního chování. Jsme schopni registrovat individuální tělesný pach různých jedinců.

Čichových receptorů je přes 100 milionů. Čichové receptory jsou obnovovány mnohokrát během ţivota člověka, uvádí se, že se tak děje každých asi 60 dní.

Vnímání vůně je komplikovaný neurofyziologický pochod, který je u člověka vázán na čichový smyslový orgán. Tento orgán se skládá ze zevní nazální části, kterou je inhalován vzduch a z vnitřní části vybavené relativně malou plochou (asi 2,5cm^2 v každé nosní dutině) čichového epitelu, v němž jsou umístěny vlastní čichové buňky. Sliznice na horní skořepě dutiny nosní se odlišuje barvou od okolní sliznice. Je nažloutlá kvůli přítomnosti vitaminu A. Vlastní čichový receptor je tvořen zakončením nervových bipolárních buněk. Senzorické buňky mají vláskovitá zakončení, cilie, obklopené hlenem. Molekuly plynných látek, kterými jsou stimulovány, se dostávají k ciliím prostřednictvím vazných proteinů obsažených v hlenu. Čichové buňky nejsou zcela identické. Každá z nich registruje více různých odorantů, na jeden však zpravidla reaguje citlivěji. Vazba odorantu na membránu cilie čichové buňky vyvolá kaskádu dějů, které ovlivní stav buněčné membrány, mění propustnost membrány pro ionty a vede aţ ke změně klidového membránového potenciálu. Tak vzniká depolarizační receptorový potenciál. Práh pro detekci odorantů se u člověka pohybuje v rozmezí 10-5 až 10-13 mol/l látky ve vzduchu. K čichovým buňkám pronikají nejen odoranty ze vzduchu, ale také sem pronikají pachové látky z dutiny ústní. Čichové a chuťové vjemy se tak při jídle částečně překrývají a mohou se navzájem umocnit nebo oslabit