COOLna

Láska je podle mě dlouhodobější cit. To co prožíváš na začátku je často poblouznění, které Ti vydrží ten rok dva. Potom, pokud máš stále ráda, je to prostě láska. Může se stát, že vyprchá, ale k tomu musí být taky nějaký důvod. Nedokážu Ti říct, jak poznám, že miluju. Sama se totiž touto otázkou často zabývám a nenacházím odpověď, co to ta láska vlastně je. Jestli miluji dostatečně, zda je to dost silné atd atd. Hlavní je to, že je lidem spolu dobře. Co hledat víc v tom dnešním smutném světě? Samozřejmě máme milion + 1 možností, je otázkou zda je využít a zkoušet hledat dál … někdy totiž zjistíš, že je to ta největší hloupost, co jsi udělala.  Myslím, že tohle je jeden z důvodů proč dneska vztahy nic nevydrží, lidi při prvním problému nebo náznaku problému prchají, nemluví spolu… Ale nemusí to tak být, třeba je to jen můj dojem. Navíc každý vztah je jedinečný a funguje jinak.. Když to vezmeš, tak spolu můžou být štastní kterýkoliv dva lidi, pokud budou 100% tolerantní : ) Uvnitř víš, že je to ten jediný a že ho chceš mít po svém boku po zbytek života, nebojíš se mu cokoli říct… Asi to člověk pozná až v době kdy opadne zamilovanost, při ní člověk vidí trochu zkresleně. Nebo ještě jinak, jak podotkl můj přítel, co když vlastně žádný ten pravý, jako předem daný, neexistuje a záleží jen na těch dvou co si mezi sebou vytvoří. 
Přece když budeš mít s někým vybudovaný vztah a bude Ti s ním skvěle, proč bys hledala někde jinde jen kvůli domněnce že je někde někdo \“lepší\“? Asi je to i o tom co člověk chce, co hledá. Jestli náhodou nehledá jen tu zamilovanost a ani nechce zkusit jaký je to pak dál v tom vztahu, který se prohlubuje. Pak si asi bude říkat, že by měl hledat dál… Nebo se třeba bojí té blízkosti, která vzejde z dlouhodobého vztahu? Nebo se bojí závazků? Nebo by to mohlo být tlakem společnosti, která radí, že v mládí se má \“užívat\“=střídat mnoho partnerů. 
Navíc co to je, to že je s někým líp? S každým je asi spíš jinak než lépe/hůře? 
To je takové to samé coby kdyby ale už chybí žití v přítomnosti. Proč řešit něco co není, když je tady přítomno něco co zrovna máš. Proč se nesnažit spíš to co máš udělat hezčím/ líp fungujícím, než utíkat? 
Ještě jedna věc k zamyšlení, řečtina má pro slovo láska čtyři výrazy. Velmi zjednodušeně první výraz je pro zamilovanost (nebo spíš \“sobeckou\“ lásku, ve středu je \“já\“), druhý je pro lásku mateřskou, třetí pro lásku přátelskou a čtvrtý, agapé, je výraz pro lásku nezištnou, pro lásku, kterou podpírá vůle. Což zjednodušeně znamená, že budeš milovat bez ohledu na chyby a nedostatky druhého, bez ohledu na všední neshody prostě proto, že ses rozhodla, že toho člověka milovat budeš. Neumím to zas tak dobře popsat, ale snad je to srozumitelné. : )